Proudový hornoplošník Lockheed S-3 Viking: 35 let ve službě
V polovině šedesátých let vyhlásilo americké námořnictvo soutěž na dodání stroje, který by nahradil stárnoucí S-2 Tracker
V srpnu 1969 zvítězil v soutěži (vyhlášené za účelem nahrazení stárnoucího stroje S-2 Tracker) projekt firmy Lockheed, prototyp letounu S-3 Viking vzlétl v lednu 1972, sériová výroba běžela v letech 1974–1978. Celkem vzniklo 187 kusů základní verze S-3A. Letoun je koncipován jako hornoplošník poháněný dvěma proudovými motory zavěšenými na pylonech pod křídly.
Hlavní inovační prvek u letounu Viking představuje mimořádně vysoký stupeň integrace jednotlivých elektronických systémů. Údaje všech senzorů shromažďuje hlavní počítač a každý člen posádky má svůj vlastní displej. Veliteli to poskytuje možnost efektivně rozdělit úkoly a tím lépe zvládat pracovní zátěž. Výkonnost čtyřčlenné posádky je tak srovnatelná s jedenáctičlennou posádkou letounu Orion.
Lockheed S-3 Viking
- Rozpětí / Délka / Výška: 20,93 m / 16,26 m / 6,93 m
- Max. vzletová hmotnost: 23 831 kg
- Max. rychlost: 795 km/h
- Dostup: 12 645 m
- Dolet: 5 121 m
Výzbroj se umísťuje na dva závěsníky pod křídly (mohou nést řízené střely, ale také přídavné nádrže nebo přepravní schránky) a do trupové pumovnice. Kromě konvenčních bomb, hlubinných náloží, min a torpéd může viking přepravovat také jaderné zbraně, konkrétně pumy B57 nebo B61. Na zádi stroje se nachází vypouštěcí zařízení pro šedesát hydroakustických bójí. Počínaje rokem 1991 byla část strojů modernizována na standard S-3B, k jejich definitivnímu vyřazení došlo počátkem roku 2009.
