Lidé měli sex s nejméně třemi různými populacemi denisovanů

Zdá se, že dávní lidé druhu Homo sapiens nebyli v otázkách sexu přespříliš vybíraví. Stopy v naší dnešní DNA dokládají, že se naši dávní předkové křížili nejen s neandertálci, ale i s denisovany – příslušníky druhu, který se před zhruba 500 000 lety oddělil od vývojové linie vedoucí k modernímu člověku. 

Podle Lindy Ongarové z irské Dublinské univerzity je představa, že se moderní lidé vyvinuli z jednoho společného předka je oblíbeným mýtem. „Ve skutečnosti se ukazuje, že se dávní lidé nadšeně křížili s příbuznými druhy a utvářeli tím naši dnešní genetickou výbavu,“ vysvětluje vědkyně.

Genetické dárečky

Ongarová a její kolegyně Emilia Huerta-Sanchezová daly dohromady důkazy získané předešlými výzkumy a dospěly k závěru, že lidé druhu Homo sapiens měli pletky s denisovany přinejmenším třikrát nezávisle na sobě.

Denisované dorazili do Eurasie stovky tisíc let před lidmi Homo sapiens. Díky tomu se v jejich genetické výbavě objevila řada adaptací na místní podmínky, které byly podstatně drsnější než podmínky v Africe. Křížením s lidmi předali denisované tyto geny dál. 

Příkladem může být gen EPAS1, který ovlivňuje toleranci k hypoxii, tedy k nízké hladině kyslíku v ovzduší. Alelu tohoto genu, která umožňuje lidem žít ve vysokohorském prostředí, mají v genomu například Tibeťané a její původ lze vystopovat až k denisovanům. Dávný sex s denisovany přinesl do lidského genomu také specifickou formu oblasti dvou genů TBX15/WARS2, která pro změnu pomáhá Inuitům v Grónsku, odkázaným na tučnou stravu, s metabolismem tuků.

Denisovanské geny byly již dříve detekovány u Melanésanů, Austrálců nebo u filipínských Negritů. Nejvyšší podíl denisovanské DNA mají Papuánci na ostrově Nová Guinea. 

Podle obou vědkyň je možné, že podobné „genetické dárečky“ ukrývají i další doposud neprozkoumané lidské populace a existuje tak mnoho směrů budoucího výzkumu, které nám mohou pomoci odhalit úplnější příběh o tom, jak denisované ovlivnili moderního člověka.