Překvapení v genomu: Jen špetka naší DNA je unikátně lidská

Už nějakou dobu víme, že s našimi nejbližšími příbuznými – neandertálci a denisovany, máme společnou část DNA. Podle Richarda Greena, odborného asistenta biomolekulárního inženýrství z Kalifornské univerzity v Santa Cruz je to ale kapku jinak. Green je totiž přesvědčen, že jen malá část lidské DNA je unikátně lidská.

Ve své nové studii dospěl spolu se svými kolegy k závěru, že asi jen 7 až 1,5 procenta lidského genomu představuje sekvence DNA unikátní pro náš druh. Zbytek sdílíme s neandertálci, denisovany, a pak samozřejmě v menší míře s ostatními organismy. Některé sekvence máme společné napříč živou přírodou, tedy i s organismy, které člověka nepřipomínají ani v nejmenším.

Průzkum genomu

Vědci si vytvořili speciální algoritmus označovaný jako „speedy ancestral recombination graph estimator“. Ten jim umožnil odlišit části genomu, které sice nejsou naše, ale získali jsme je až druhotně, častým křížením s neandertálci či denisovany. Tento algoritmus pak „vypustili“ na 279 genomů moderních lidí, 2 genomy neandertálců a 1 genom denisovanů.

TIP: Lidé a neandertálci jsou si geneticky bližší než hnědí a lední medvědi

Pro badatele bylo překvapením, že unikátní lidská DNA představuje tak malou část genomu. Také je překvapilo, že převážně jde o známé geny, u nichž víme, k čemu slouží. Jsou to většinou geny, které kódují proteiny podílející se na vývoji a fungování mozku. Na tyto proteiny se teď soustředí další výzkum, který by mohl objasnit, v čem se vlastně lidé od neandertálců a denisovanů liší.