Lék proti samotě: Pokud izolace trvá příliš dlouho, mění chemii mozku
Vědci možná našli slibný lék proti osamění. Pilulka ale přátele nenahradí
Někteří lidé cíleně vyhledávají sociální izolaci a cítí se nejlépe, když jim dají všichni pokoj. Ve skutečnosti ale existuje mnoho důkazů, podle nichž dlouhá období samoty přinášejí deprese a řadu dalších negativních důsledků pro zdraví.
Pokud by se nám podařilo identifikovat molekuly v mozku, které jsou zodpovědné za škodlivé projevy samoty, mohli bychom jejich působení omezovat léčbou. Američtí vědci proto zkoumali vliv samoty na chemii mozku u pokusných myší.
TIP: Samota a sociální izolace škodí zdraví jako patnáct cigaret denně
Podařilo se jim vystopovat peptid Tac2/NkB, který by podle nich měl ovládat reakce mozku na samotu a spouštět škodlivé projevy. Když osamělým myším vpíchli látkou zvanou osanetant, která působí proti peptidu Tac2/NkB, podařilo se jim u myší navodit stav, jako kdyby byly ve společnosti jiných myší. Naopak injekce peptidu Tac2/NkB u společensky žijících myší vyvolala projevy osamělosti.
Vědci věří, že by se osanetant mohl stát základem léků proti depresím a sociální izolaci. Zdůrazňují ale, že léčba symptomů nenahradí to hlavní, tedy společnost jiných lidí.
