Legenda na čtyřech kolech: Závod 1000 mil československých znal celý svět
Klání 1000 mil československých znal v 30. letech celý automobilový svět. Domácí speciály postavené jen pro tuto akci „drtily“ zahraniční konkurenci a vše s napětím sledovaly statisíce lidí. Po třech letech sice slavný závod skončil, díky milovníkům veteránů se však v roce 2007 začala psát jeho novodobá éra
Automobil Java 750 dnes patří mezi hlavní „taháky“ Národního technického muzea v Praze. V roce 1935 – tedy v době, kdy Československo udávalo směr některých odvětví světového průmyslu – dokázal porazit všechny konkurenty věhlasných značek. Stalo se tak v závodě 1000 mil československých, který znal celý svět. U trati tehdy fandily statisíce diváků a další vydrželi celou noc u rozhlasových přijímačů.
S rychlostí neomezenou
V Opletalově ulici v Praze se řadí zhruba 90 dvoustopých skvostů s datem výroby do roku 1939. Ze stejného místa startoval 10. června 1933 první ročník klání inspirovaný závodem Mille miglia neboli „tisíc mil“, jenž se v Itálii jezdil už od roku 1927.
„Jedním z důvodů založení závodu byla možnost prezentovat sériově vyráběné vozy té doby,“ vysvětluje Miroslav Krejza, ředitel klání obnoveného v roce 2007. Ke zrodu akce jistě přispěla i změna zákona o motorových vozidlech: Přestaly platit rychlostní limity z roku 1910 a od června 1932 se ve městech jezdilo rychlostí 35 km/h. Na okresních silnicích pak neměly osobní automobily ani motocykly žádné omezení.
Šestnáct set kilometrů nonstop
Jak urazit v roce 1933 po tehdejším Československu tisíc mil, tedy 1 600 km? Jednoduše: Dvakrát za sebou zdolat trasu Praha–Bratislava–Praha. Jezdilo se přes Kolín, Havlíčkův Brod (tehdy Německý), Jihlavu, Velké Meziříčí, Brno a Břeclav a závodníci absolvovali zmíněnou vzdálenost nonstop.
Startovalo se odpoledne, a valná část trati se tak jela v noci. „Silnice byly v úplně jiném stavu než dnes. Například úsek od Malacek do Bratislavy tvořila prašná šotolinová cesta, kde závodníky trápil prach v očích,“ vysvětluje Krejza a dodává: „Tam, kde je to jen trochu možné, se snažíme původní trasu kopírovat.“
Znovuzrození legendy
Navzdory stavu tehdejších vozovek auta při klání doslova svištěla. Vůbec nejvyšší průměrné rychlosti, přes 83 km/h, dosáhla v roce 1933 posádka Mucha–Urban ve voze Praga Alfa 1800 Roadster. O rok později bohužel Petr Mucha zahynul při tréninku na další ročník na silnici blízko Čáslavi. Dodnes tam má pomník.
Závod 1000 mil československých se jel pod záštitou Tomáše G. Masaryka pouze třikrát. „Mimo první ročník to bylo ještě v roce 1934 a 1935, kdy bohužel akce skončila – z velké části proto, že na trati došlo k velké havárii,“ objasňuje Krejza. Přízeň prezidenta tehdy opadla a roli možná sehrál i fakt, že začaly vítězit vozy zahraničních značek. Každopádně šlo o tři hvězdné roky československého automobilového sportu.
V roce 2007 se klání podařilo vzkřísit, především právě zásluhou bývalého závodníka Miroslava Krejzy. Dnešní akce se účastní vozy, které ji v minulosti skutečně absolvovaly. Je mezi nimi rovněž automobil Aero 750 Sport se startovním číslem 14, jenž vznikl slavnému závodu přímo na míru.
