Láska napříč kulturami: Česko-vietnamské vztahy jsou u nás čím dál běžnější
Vietnamská komunita žije v Česku již od 50. let minulého století. Její příslušníci si své životní partnery dlouho hledali jen mezi sebou, v poslední době však mezikulturní bariéra přestává být tak pevná. A česko-vietnamské páry netvoří žádnou výjimku – navzdory odporu starší generace
„Ve Vietnamu si neberete jenom partnera, ale celou jeho rodinu,“ začíná své vyprávění 27letá Mia. „První měsíc nebo dva to bylo v pohodě a naši nic neříkali. Teprve když si uvědomili, že půjde asi o vážnější vztah, nastalo u nás doma peklo,“ pokračuje v líčení svých začátků s Čechem Michalem. Přesto může být ráda, že nešlo o nic horšího. Jak vysvětluje vietnamistka Martina Lopatková, „dívky to mají v určitém ohledu jednodušší, protože se na ně nevyvíjí takový tlak jako na syny, kteří jsou vnímáni coby pokračovatelé rodové linie“.
První vztah s Čechem
Michal a Mia jsou vášniví cestovatelé a ze svého hobby si vybudovali úspěšný byznys: Mimo jiné natáčejí videa na sociální sítě, kde již získali statisíce odběratelů. Jejich fanoušky baví právě i kulturní odlišnosti, které dvojice v příspěvcích popisuje. Ostatně virtuální cestou se také mladí lidé dali dohromady. „Oslovil jsem ji na Facebooku,“ vzpomíná Michal a Mia pokračuje: „Začali jsme se bavit a hned se chtěl sejít.“
Ačkoliv se jí na první rande moc nechtělo, nakonec souhlasila i s další schůzkou, a tak se postupně vytvořil základ pro budoucí partnerství. Miu to překvapilo, protože nikdy dřív s Čechem nechodila a zejména kvůli rodině vyhledávala partnery ve své komunitě. Chtěla se především vyhnout jazykové bariéře mezi generací svých rodičů a tou vlastní, která již češtinu ovládá plynně a bez přízvuku. Když tedy Michala přivedla domů, podle očekávání se nesetkala s pochopením.
Ostuda pro rodiče
„Každý druhý den jsem poslouchala připomínky, proč jsme se dali dohromady po tom všem, co pro mě udělali a na jaké školy mě poslali,“ popisuje. Rozdílnost kultur zpočátku působila řadu nedorozumění i s Michalem. „Každý večer se sbalila a na noc odjela,“ vzpomíná. „Nechápal jsem, co se děje, co jsem udělal špatně.“ Jak ale dívka vysvětluje, chyba nebyla na jeho straně: „Ve Vietnamu se nesluší, aby mladá žena přespávala u svého přítele. Říkalo by se o ní, že je špatně vychovaná, a odnesli by to její rodiče.“
TIP: Miliony samotářů: 10 zemí, kde mají muži problém s hledáním partnerky
Vietnamci, kteří přesídlili do Česka, si záměrně uchovali mnoho zvyků z domova – a v řadě věcí zůstávají dokonce konzervativnější než jejich současníci v Asii. Odpovídají tomu i nároky na děti a jejich potenciální partnery. Aby si Michal rodiče své přítelkyně získal, musel svou lásku k jejich dceři prokázat třeba tak, že se začal učit vietnamsky. Dnes už mají po svatbě, a jak Mia s úlevou dodává, rodina se nakonec s její volbou smířila. „Táta za mnou dokonce přišel a že mi nebude mluvit do toho, s kým jsem, nebo nejsem – hlavně ať už si prý někoho vezmu,“ směje se na závěr.
