Když jedna hlaveň nestačí: Vynález Richarda Gatlinga změnil navždy svět zbraní
Obrana proti nízkoletícím letadlům a některým typům řízených střel by už přes 30 let nebyla možná bez rotačních kulometů a kanonů. Ty díky možnosti svazku hlavní dokážou vyvinout rychlost střelby řádově několika tisíc ran za minutu. Všechny mají původ v prastarém vynálezu Richarda Gatlinga
V kombinaci s elektronickým a radarovým naváděním dokáže extrémní hustota střel zničit i rychle letící cíl. Nevýhodou těchto zbraní je ovšem extrémní spotřeba munice a vysoká cena. K nejznámějším typům vysokokadenčních automatů patří 7,62mm kulomet Minigun M134 a 5,56 mm kulomet XM214. Pokud jde o kanony ráží 20–30 mm, pak především M61A1 Vulcan, M 197, GAU-8/A Avanger a další.
Richard Jordan Gatling sestrojil první prototyp své zbraně s několika hlavněmi v roce 1861. Tvořilo ji několik hlavní, každá s vlastní komorou, pro něž se musel používat jednotný typ munice s kovovou nábojnicí. Hlavně se ve stejném
rozestupu od sebe točily kolem středové hřídele.
Náboje do komor dopravoval shora trychtýř nebo zásobníku – při každém pootočení svazku hlavní se náboj zasunul do komory, pak došlo k odpalu, prázdná nábojnice se vytáhla a vyhodila. Jeden muž otáčel klikou a udržoval celý mechanismus v chodu, neexistovala tedy žádná automatika pomocí odvodu plynů či zpětnému rázu. Další člen obsluhy mířil a pomocníci přisypávali další střelivo.
Při rychlém točení klikou dokázal Gatling vypálit 300 ran za minutu, což byla na tu dobu závratná kadence. Americká armáda kulomet přijala oficiálně do výzbroje v roce 1866.
Existovalo více variant s šesti až deseti hlavněmi, v rážích 12, 14 a 15 mm, většinou na dvoukolovém podvozku. Kulomet se používal během občanské války Severu proti Jihu (1861–1865), nasadily ho i koloniální mocnosti. Postupně ho však zastínila konstrukce Američana Hirama Maxima. K obnovení zájmu o Gatlingův princip došlo až v roce 1945 – firma Johnson Automatics si z vojenského muzea půjčila desetihlavňovou zbraň z roku 1903, k níž ale připojila elektromotor.
Tato kombinace zajistila v roce 1946 dosažení kadence 5 000 ran/min. Do výzkumu se zapojilo i letectvo, v září 1950 experimentální zbraň střílela už rychlostí 6 000 ran/min. Za několik let se tak díky Gatlingově konstrukci zrodil šestihlavňový 20mm kanon M61 Vulcan a pak další typy.
„Battery Gun“ Gatling
- Ve službě: 1862–1911
- Uživatelé: Spojené státy, Ruská říše, Spojené království, Japonské císařství, Francie, Korea
- Konflikty: Americká občanské válka, britsko-zulská válka, španělsko-americká
válka, filipínsko-americká válka, boxerské povstání, rusko-japonská válka - Hmotnost bez zásobníků, bez kolové lafety či bez stojanu: asi 27 kg
- Celková délka: 1 080 mm
- Délka hlavně: 673 mm
- Obsluha: čtyři muži
- Maximální rychlost střelby: asi 350 ran u ráže .58, asi 400 ran u ráže .30
