Kukaččí děti: Jeden z pětadvaceti mužů není otcem dítěte, jež považuje za své
Styčným bodem všech náboženství je regulace sexuálního chování. Zpravidla se mu věnuje víc pozornosti u žen než u mužů. Zdá se to nespravedlivé, ale z pohledu evoluční psychologie je to pochopitelné – muž totiž ztrácí nevěrou ženy víc než žena nevěrou muže
Muži hrozí především to, že se bude dlouhá léta starat o dítě, které s jeho milovanou zplodil někdo jiný. Naopak matka je jistá vždy. Škoda, kterou utrpí žena, pokud ji sokyně připraví o část výdělku či majetku jejího manžela, je proti tomu jen zanedbatelná.
Skupina vědců, vedená antropoložkou Beverly Strassmannovou z Michiganské univerzity, se proto v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zaměřila na souvislost náboženství a „kukaččích“ dětí. Vybrali si k tomu přírodní národ Dogonů, jehož příslušníci žijí na území východoafrické republiky Mali. Dogonové vyznávají jak svou původní kmenovou víru, tak dvě varianty křesťanství a islámu. Lidé všech tří náboženství žijí ve velmi úzkém styku a v silně promísené společnosti. Původní dogonské náboženství vyžaduje od žen (na rozdíl od islámu a křesťanství), aby se v době menstruace uchylovaly na pět nocí do speciálních chýší.
Pojistka otcovství
Podle Strassmannové a jejích spolupracovníků mají muži a jejich příbuzní díky chýším lepší povědomí o menstruačním cyklu své ženy. Dogonské ženy neužívají antikoncepci. Jakmile se po posledním porodu začnou vracet do chýše, dozví se muž o možnosti dalšího otěhotnění své partnerky. Zároveň je varován, že pokud se nezačne činit sám, mohl by ho někdo předběhnout. Vědci podrobili genetickým testům otcovství okolo 1 700 párů rodič-potomek.
TIP: Nečekaný manželský benefit: Sezdaní pacienti žijí déle než ti svobodní
Výsledky odpovídaly teorii: mezi vyznavači původního náboženství představovalo riziko starání se o cizí dítě 1,3 %. U ostatních vyznání se toto číslo pohybovalo okolo 2,9 %. Ne že by jejich systém kontroly nefungoval, ale je méně účinný.
Jeden z pětadvaceti
Průměrně jeden z pětadvaceti mužů není otcem dítěte, jež považuje za své. K tomuto závěru došel tým britských vědců, kteří revidovali výsledky průzkumů otcovství z let 1950 a 2004. Jen v USA se mezi roky 1991 a 2004 zdvojnásobil počet zájemců o přezkoumání otcovství.
