Abychom mohli astronomický objekt označit jako hvězdu, musí splňovat dvě podmínky: Zaprvé musí jít o těleso v hydrostatické rovnováze, tedy kulaté, a za druhé si musí po značnou část života vyrábět energii ve svém nitru termojadernou fúzí. Uvedené zařazení stále ponechává velkou volnost ve vlastnostech takových objektů. K základním parametrům, které je určují, patří především hmotnost, dál například chemické složení, rychlost rotace nebo (ne)přítomnost gravitačně vázaného souputníka.
TIP: Vesmírný omyl? Astronomové objevili bílého trpaslíka, který nemá existovat
Velmi hmotné, tzv. obří hvězdy bývají skutečně fyzicky veliké a přesahují desetinásobek rozměru Slunce. Naproti tomu málo hmotné stálice označujeme jako trpaslíky, s dolní hranicí hmotnosti kolem setiny naší centrální hvězdy.
Při vzniku stálic z prachoplynné zárodečné mlhoviny obecně platí, že těch málo hmotných se rodí víc, zatímco obřích méně. Ve spojení s typickou délkou existence (obři žijí pár milionů let, trpaslíci desítky miliard) z toho plyne, že nejčastěji se v naší Galaxii vyskytují málo zářiví červení trpaslíci. Obřích stálic je skutečně minimum: Odhaduje se, že z náhodně vybrané stovky hvězd Mléčné dráhy jich bude jen pět hmotnějších než Slunce.
