Která planeta Sluneční soustavy vznikla jako první?
Zdálo by se, že je podobná otázka zcela nesmyslná. O počátcích našeho solárního systému nemáme prakticky žádné přímé informace
Při studiu vzniku Sluneční soustavy zůstáváme odkázáni víceméně jen na výsledky teoretických úvah a numerických modelů. Vědci z nich odvodili, že ze sluneční pramlhoviny téměř jistě jako první vzešlo Slunce. Jakmile v centru oblaku utvořilo kompaktní objekt v hydrostatické rovnováze, ze zbytků mlhoviny se v blízkosti rovníkové roviny zformoval prachoplynný disk. V něm kondenzovala prachová zrna a postupně se spojovala do větších celků – zárodků planet, planetesimál.
Prvorozený obr
Teoretické úvahy říkají, že vzhledem ke své velikosti se nejspíš jako první musel utvořit Jupiter. Jeho jádro o hmotnosti snad 20násobku Země se posléze obalilo tlustou vrstvou plynu, který se vlastní gravitací v hlubinách planety změnil v horkou a hustou tekutinu. Zda se zachovalo kamenné jádro, dosud není jasné.
Určení věku plynného obra kupodivu nedávno umožnily železné meteority: Z jejich odvozeného stáří vyplývá, že na Zemi dopadly ve dvou skupinách oddělených 2–3 miliony roků, přičemž věk nejstarších z nich odpovídal jen milionu let po vzniku Sluneční soustavy. Podle numerického modelování je taková distribuce železných meteoritů možná v případě, že tehdy již existovalo kamenné jádro Jupitera. Gigant tak musí představovat nejstarší „hotovou“ planetu našeho systému.
TIP: Jak stará je Země? Jak se určovalo její stáří a proč je to tak těžké?
Scénáři s Jupiterem, coby nejstarší planetou Sluneční soustavy nahrává i skutečnost, že na rozdíl od jiných systémů, chybí ve vnitřní části Sluneční soustavy objekty typu superzemí, mini-neptunů a horkých Jupiterů. Podle astronomů je to zřejmě důsledkem obří gravitace rodícího se Jupiteru, která zbavila tuto část vesmíru materiálu, potřebného k jejich utváření.