Kritických 72 hodin: Co jste nejspíš nevěděli o Lékařích bez hranic
Při jakékoliv přírodní či válečné katastrofě je prvních 72 hodin nejkritičtějších. Během tohoto malého časového okna se Lékaři bez hranic musejí dostat na místo a začít zachraňovat lidské životy
Organizace Lékaři bez hranic (MSF, z francouzského Médecins Sans Frontières) vznikla v roce 1971 a dnes působí ve více než 70 zemích. Loni její týmy provedly 11 218 676 ambulantních ošetření po celém světě. Dosud největším krizovým zásahem se stalo zemětřesení na Haiti v roce 2010: O život tehdy přišlo 220 tisíc lidí, dalšího 1,5 milionu obyvatel zůstalo bez domova. Zničeno bylo 60 % zdravotnických zařízení, včetně dvou nemocnic Lékařů bez hranic. Ti reagovali přijetím tisíců nových zaměstnanců, většinou Haiťanů, kteří pracovali ve 26 zdravotnických centrech – i v nafukovací nemocnici postavené na fotbalovém hřišti. Za 10 měsíců pomohli Lékaři 350 tisícům pacientů, vykonali 16 tisíc operací a po vypuknutí epidemie cholery ošetřili dvě třetiny všech případů v zemi.
Když udeří katastrofa
Přírodní katastrofy udeří během pár minut a ničivou silou zasáhnou populaci. Ať už se jedná o zemětřesení, záplavy, či válečný útok, nemocnice a zdravotní centra nemusejí pod nánosem prachu a kamení dál fungovat. Množství lidí, včetně zdravotních pracovníků, utrpí zranění nebo zemře a základní infrastruktura, jako dodávky vody či zdravotní péče, kolabuje. Čas se krátí a týmy Lékařů bez hranic se musejí co nejrychleji dostat na místo a začít zachraňovat životy. Organizace proto vyvinula tzv. RISK kit, z anglického „Rapid Intervention Surgical Kit“, tedy „balíček pro rychlý chirurgický zásah“. Sada dvaceti kufrů obsahuje dostatek zdravotnického materiálu, chirurgické nástroje, léky, logistické vybavení, vodu a léčebné zařízení pro 72hodinovou péči o pacienty. Souprava vznikla po zemětřesení na Haiti, kdy musela letadla na místo katastrofy dopravit veškeré potřebné vybavení.
Do světa za dvě hodiny
RISK kit se dopředu zabalí, proclí a odbaví. Ze zásobovací základny Lékařů bez hranic je pak k přepravě připraven během dvou hodin. „V podstatě jde o zmenšený operační sál,“ vysvětluje zdravotní sestra Anne Khoudiacoffová. „Snadno se přenáší jen v rukou a rozložit ho můžeme kdekoliv: i na místech poničených přírodní katastrofou, ve válečných zónách – zkrátka všude, kde se musíme pohybovat rychle a být mobilní v těžko přístupných oblastech.“
Nafukovací nemocnice
RISK kit sestává z „povinných“ kufrů se základními zásobami a doplňkových kufrů, které se nasazují jen v určitých naléhavých případech – například když přírodní katastrofa či konflikt zasáhne venkovské oblasti nebo jsou zničena zdravotnická zařízení. Druhé zmíněné obsahují mimo jiné tzv. nafukovací nemocnici, operační stany, sterilizační materiál a jídlo. Lékaři bez hranic nafukovací nemocnici poprvé použili při zemětřesení v Pákistánu v roce 2005. Zásilka zahrnovala devět stanů, čtyři operační sály, pohotovost, jednotku intenzivní péče a 120 lůžek. Od té doby tvoří popsané nemocnice základ záchranných projektů.
Pohotovostní tým
Zmobilizuje se pohotovostní tým s šesti členy: chirurgem, anesteziologem, všeobecným lékařem, zdravotní a sálovou sestrou a v neposlední řadě s logistikem. Ten se kromě dopravy a skladování často stará i o další věci, jako je zajišťování bezpečnosti, péče o počítače a vysílačky či shánění aut. Také obstarává elektrickou energii, pitnou vodu a veškeré technické zázemí pro zdravotnické aktivity. Jeden z členů týmu se zároveň stává hlavním koordinátorem a zodpovídá za reakce na mimořádné situace.
Vybavení v kufru
Kufry přistanou v místě katastrofy: Pro snadnou a rychlou manipulaci neváží žádný z nich víc než 32 kg a všechny se vejdou do automobilu Land Cruiser. „Vedle zdravotnického a chirurgického vybavení obsahuje souprava užitečnou logistiku, vodu a hygienické i energetické potřeby – jako malý solární panel, který nám umožňuje dobíjet potřebné přístroje a zároveň zajišťuje světlo,“ popisuje logistik Jean-Michel Van Laere.