Královští příbuzní Vilém, Jiří a Alexandra: Nepřátelé na život a na smrt

Legendární britská královna Viktorie měla devět dětí a dvaačtyřicet vnoučat. Pro každé z nich domluvila manželství v nejrůznějších evropských zemích. Proto se jí přezdívá babička Evropy... Není tak divu, že první světová válka postavila proti sobě některé z nich. Osudový byl především střet bratranců Viléma Pruského, Jiřího V. a jejich sestřenice – ruské carevny Alexandry.

Rebel s ochrnutou rukou

Vilém II. Pruský byl nejstarším vnukem královny Viktorie. Od narození má ochrnutou levou ruku. Pro maminku, britskou princeznu, to je obrovské zklamání. Jako perfekcionistka očekává perfektní výkony i od svého dítěte! Chlapec tak dostává tvrdou výchovu, která má jeho hendikep překonat. Vilém se proto stává rebelem. Naplno se to projeví už v roce 1888, který německá historie zná coby Rok tří císařů. Proč to? Právě v tomto roce umírá císař Vilém I. a na trůn nastupuje otec mladého Viléma Fridrich III. Je už ale smrtelně nemocný a umírá po pouhých devětadevadesáti dnech. Jeho syn se tak stává německým císařem v devětadvaceti letech! Konečně může jednat po svém. 

Válečný štváč

Už první kroky jsou víc než rázné. Rozžehná se s kancléřem Otto von Bismarckem, který s jeho dědečkem vládl sedmnáct let, a propustí ho. Státní funkce obsazuje svými přáteli. Vilém je milující vnuk babičky Viktorie, kterou obdivuje. Přesto ale nenávidí Británii. Závidí jí loďstvo, kolonie, hospodářské úspěchy. Láska a nenávist. To jsou dva póly, mezi kterými se mladý císař zmítá. Snaží se babiččino království dohnat, to ale vede jen k nepříjemnostem. 

Německo ztrácí stabilitu a působí jako válečný štváč. Vilémova ctižádostivost a militantní politika je nakonec jednou z rozbušek války, které se říkalo Velká. Jistě k ní přispívá i fakt, že se císař přátelí s rakouským korunním princem Františkem Ferdinandem d´Este. Je dokonce jedním z mála státníků, kteří se k princově manželce Žofii Chotkové chová jako k budoucí císařovně. Žofie přitom pro ostatní nemá „správný“ původ. Když jsou manželé v Sarajevu zabiti, naléhá Vilém na Františka Josefa I., aby Srbsku vyhlásil válku. 

Útěk do exilu

Ta se mu stává osudnou. S postupem času je jasné, že Německo boj nemůže vyhrát. Zejména po té, co se do konfliktu zapojí Spojené státy americké. V posledních měsících války výrazně posiluje vliv německé vlády a parlamentu. Prohraná válka se jeví jako výborná příležitost ke zrušení monarchie a zavedení demokracie. Tu spojenci vidí jako jedinou možnou alternativu v poválečném Německu. Republika je vyhlášena 9. listopadu 1918, tedy ještě před oficiálním uzavřením příměří. Pruské království je v prachu. Versailleská smlouva Viléma II. žaluje pro „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv.“

Sesazený císař se před mezinárodní tribunál nedostane. Na radu maršála Hindenburga prchá do nizozemského exilu. Holandská vláda nevyhoví několika žádostem o jeho vydání. Sepíše s Vilémem smlouvu, že se nebude politicky angažovat a že neopustí svůj zámeček ve městě Doorn. Ani tak jej ale jeho přesvědčení neopouští. Je zapřisáhlým nacionalistou a obdivuje Hitlera. Jeho konce už se nedožije. Umírá 4. června 1941 na plicní embolii. 

Sestřenice Alexandra

Proti Vilémovi a uhasínajícímu Prusku ve Velké válce stojí jeho příbuzný – car Mikuláš Romanov. Jaké rodinné vztahy je pojí? Mikulášova manželka, za svobodna Alexandra Hesenská, je totiž dcerou Alice Sasko-Koburské. Ta byla sestrou Vilémovy matky. Alexandra Fjodorovna a Vilém jsou tedy sestřenice s bratrancem! A oba ctí svou babičku Viktorii. Spolu se sestrami je od šesti let po smrti své matky vychovávána právě na britském dvoře. 

Do careviče Mikuláše se Alexandra na první pohled zamiluje při své první cestě do Ruska v pouhých dvanácti letech! Miluje ho věrně celých deset let, než svolí ke sňatku. Ty dva pojí skutečná náklonnost a prvních deset let společného života jim je hezky. Narodí se jim čtyři dcery a v roce 1904 i vytoužený syn Alexej. Jenže chlapec trpí dědičnou chorobou hesenského rodu – hemofilií. Jakmile je to jasné, královna zcela propadá snaze o jeho záchranu. Fanaticky se modlí, snaží se vymodlit si buď uzdravení, nebo léčitele.

A ten přichází - mystik Rasputin. Je to šarlatán, opilec a sexuální zvrhlík. Dnes už asi nezjistíme, jestli skutečně měl i nějaké zvláštní schopnosti, každopádně se mu hypnózou daří careviči ulevit. Královna se uklidňuje a brzy se na něm stává zcela závislou. Když Mikuláš odjíždí na bojiště světové války, vládu v Rusku přebírá carevna, ovšem ve skutečnosti fakticky vládne Rasputin. Zástupci státní dumy, stejně jako další šlechtici už takovou potupu nechtějí dále snášet a 30. prosince 1916 „svatého muže“ zavraždí. 

Vyvraždění... 

Alexandra je zoufalá, rodinu ale čeká strašlivější pohroma! Konec války přináší i změnu poměrů a únorovou revoluci. Mikuláš je s celou rodinou internován v domácím vězení v Jekatěrinburgu. V polovině července 1918 se k městu blíží Československé legie. Bolševici zpanikaří. Kolem půlnoci z 16. na 17. července lékař Botkin rodinu budí s tím, že budou přesunuti na bezpečnější místo. Do sklepní místnosti, kde Romanovci čekají „na odvoz“ však přichází popravčí četa.

TIP: V Rusku exhumovali poslední Romanovce

Jakov Jurovskij předčítá rozkaz výkonného výboru: „Mikuláši Alexandroviči, vzhledem k tomu, že vaši příbuzní nadále pokračují v útoku na Sovětské Rusko, Výkonný výbor Uralu se rozhodl vás popravit.“

Rozčílený Mikuláš se rozhlíží po své rodině: „Co? Co?!“ Jurovskij rozkaz opakuje a okamžitě cara zastřelí. Následně vystřelí i po malém Alexejovi. Ostatní muži začínají chaoticky pálit na zbytek rodiny.

Král filatelista

Je známo, že carskou rodinu se pokoušela zachránit Velká Británie. Té vládl carevnin bratranec Jiří V. Tento vnouček královny Viktorie nebyl vychovávaný jako budoucí král. Měl totiž staršího bratra a nikdo nepředpokládal, že by mohl někdy nasadit královskou korunu.

Stal se námořníkem a vášnivě se věnoval své sbírce známek. Jenže v roce 1892 jeho bratr Albert umírá na zápal plic a Jiří se stává korunním princem. Nejen, že po Albertovi zdědí nárok na korunu, ale i snoubenku Marii z Tecku. Tu babička Viktorie považuje za vhodnou manželku budoucího panovníka. 

TIP: Pruský sen Otto von Bismarcka: Sutečně sjednotil Německo „krví a železem“?

Otec Eduard VII. umírá 6. května 1910, Jiřího korunovace se koná 22. června roku následujícího. V roce 1914 Británie vstupuje do války s Německem. Jiří tak stojí proti svému bratranci Vilémovi. Příbuzní královské rodiny bojující na německé straně jsou zbaveni britských šlechtických titulů. Sestřenici Alexandře a její carské rodině nabízí král britský azyl, už ale marně.