Kontroverzní teorie zdvojnásobuje odhadované stáří vesmíru
Výzkum, vycházející z okrajových teorií o „unaveném světle“, odhaduje stáří vesmíru na dvojnásobek současných předpokladů.
Svérázný kosmolog Rajendra Gupta z kanadské Univerzity v Ottawě nedávno přitáhl značnou pozornost, když jako jediný autor publikoval studii, ve které tvrdí, že stáří vesmíru je ve skutečnosti dvojnásobné – asi 26,7 miliard let. Jeho výzkum, uveřejněný v časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, se opírá o velmi kontroverzní teorii.
Většina odborníků se shoduje, že vesmír je starý zhruba 13,79 miliard let. V poslední době se ale objevilo několik pozorování, která tento odhad poněkud problematizují. Jde například o odhadované stáří nejstarší známé hvězdy a kulové hvězdokupy, které se pohybují na samé hranici stáří vesmíru, případně lehce za ní. Naprostá většina odborníků se ale shoduje, že současný odhad víceméně odpovídá a případná změna by odhadované stáří mohla upravovat maximálně v nízkých jednotkách miliard let. Zdvojnásobení stáří vesmíru je ale extrémně nepravděpodobné.
Unavené světlo vesmíru
Gupta ve zmíněné studii vychází z okruhu dnes zcela okrajových teorií, kterým se přezdívá „unavené světlo“ (anglicky Tired light). Tyto teorie počítají s alternativním vysvětlením pro rudý posuv (posun vlnových délek záření při vzdalování zdroje záření), který v kosmologii dokládá rozpínání vesmíru. Podle teorie „unaveného světa,“ by měl rudý posuv vznikat ztrátou části energie fotonů.
Ostatní vědci s Guptou nesouhlasí. Podle známého rčení Carla Sagana si mimořádná tvrzení žádají mimořádné důkazy. Gupta ale podle odborníků žádné konkrétní důkazy nepřináší. Další věc je, že dnešní odhady stáří vesmíru nejsou „vycucané z prstu,“ ale vycházejí z mnoha na sebe navázaných faktů.
TIP: Dalekohled Jamese Webba objevil rekordně vzdálenou galaxii z počátku vesmíru
„Máme k dispozici spoustu měření a pozorování, která jsou v souladu se stářím vesmíru kolem 13,8 miliard let,“ uvádí například Tamara Davisová z Queenslandské univerzity. „Analýzy reliktního záření, měření rozpínání vesmíru pomocí supernov, výzkum největších struktur ve vesmíru nebo měření stáří hvězd, to vše ukazuje na uvedené stáří vesmíru.“
