Konfuciovo poselství v hanojském Chrámu literatury
Učení je jako cesta: najdeš-li bránu, vejdi. To říká verš vytesaný na bráně nejstarší vietnamské univerzity. Téměř tisíciletý Chrám literatury v Hanoji dodnes zůstává symbolem šíření myšlenek velkého Konfucia
Desítky dětí posedávají na hlavním nádvoří a naslouchají vyprávění soudružky učitelky. Žáky v modrobílých uniformách a s rudým šátkem uvázaným kolem krku výuka očividně baví. Však také probírají dějepis a lepší místo pro líčení historie země v Hanoji ani nalézt nelze.
„Chrám nechal postavit král Lý Thánh Tông v roce 1070 a zasvětil ho Konfuciovi. Šest let poté zde vznikla i první univerzita v zemi. Učenci, kteří na ní získali vzdělání, pak sloužili panovníkovi,“ vypráví naše průvodkyně.
Zároveň popisuje jednotlivé stavby tyčící se pod korunami vzrostlých stromů: Hlavní bránu se dvěma malými brankami a Velkou bránu Středu se dvěma postranními vstupy s výmluvnými názvy Dosažený talent a Dokonalá ctnost. Dále ukazuje na Dvůr stél se čtvercovým jezerem a nakonec i na samotný Chrám literatury.
Zkoušky vedl sám panovník
Celý komplex je rozdělen na pět částí. Obepíná ho zeď z červených cihel, jež toto místo meditací a uctívání odděluje od okolního rušného světa. „Tento pavilon byl vybudován v roce 1805. Je zasvěcen souhvězdí Literatury. Vidíte, jak koresponduje se zvěrokruhem?“ ukazuje průvodkyně.
Jak dodává, v Chrámu literatury vždy studovali jen ti nejnadanější. Než se sem totiž dostali, čekalo na ně poměrně mnoho překážek. Nejprve museli absolvovat vesnickou školu v rodné obci a poté studium Pěti klasických a Čtyř posvátných knih. Nakonec dokazovali nabyté vědomosti u provinčních zkoušek zahrnujících i politiku, právo a matematiku. Z původních dvou až tří tisíc uchazečů uspěly jen desítky. Pokud se dostali do Hanoje, zkoušel je i samotný panovník. Poté je však čekala všeobecná úcta a věčná sláva.
Želví hlavy pro štěstí
„Univerzita představovala centrum vzdělanosti od jedenáctého do devatenáctého století. Získání doktorských titulů bylo korunováno i vyrytím jmen absolventů do stél. Těchto kamenných desek se dodnes dochovalo osmdesát dva,“ ukazuje průvodkyně.
TIP: Nesmysly v indických učebnicích: Letadla i zákony gravitace známe již pět tisíc let
Upozorňuje, že jednotlivé stély jsou umístěny na krunýřích želv – samozřejmě také kamenných. Želva je totiž symbolem dlouhověkosti a síly, oblý tvar krunýře zase představuje nebesa a břicho Země. Návštěvníky i studenty však nejvíce zajímají hlavy tohoto zvířete. Podle starodávné tradice totiž přinesou štěstí tomu, kdo je pohladí. U náročných zkoušek to platí dvojnásob, i když se v samotném Chrámu literatury už zhruba dvě století nekonají.
