Konec lidstva 5× jinak: Hrozí nám globální nukleární válka?

Riziko globálního jaderného konfliktu, který nad planetou visel v dobách studené války, jsme zažehnali jen zdánlivě. Na světě totiž stále existují tisíce raket s jadernými hlavicemi, jež má k dispozici hned několik zemí, včetně Velké Británie, Francie, Indie, Číny, Severní Koreje či Izraele. Vojenské špičky Austrálie nyní po nukleárních zbraních „pokukují“ a otevřely diskusi, zda pro kontinent nějaké nezajistit. 

Největší hrozba zahájení globální jaderné války připadá samozřejmě na USA a Rusko. Hlavní mocnosti na tomto výbušném poli vlastní dohromady zhruba 90 % světového nukleárního arzenálu. V roce 2010 sice tehdejší prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv podepsali v Praze smlouvu New START, která měla být dalším krokem k jadernému odzbrojení; o osm let později se ovšem zdá, že závody ve zbrojení nekončí. Mocnosti se jen místo jeho rozsahu zaměřují na špičkové technologie. Například Rusové vyvíjejí podmořský dron Status-6, tedy jakousi námořní verzi mezikontinentální balistické střely, která by dokázala vyhladit celá pobřežní města. 

Omezený úder

Američané nezůstávají pozadu. Počátkem letošního února uveřejnilo americké ministerstvo obrany 74stránkový dokument týkající se jaderného zbrojení. Mimo jiné se v něm doporučuje zaujmout vůči Rusku rozhodnější postoj, a to právě prostřednictvím jaderného odstrašování. Změna strategie jde především na vrub pokračující ruské agrese na Ukrajině a obav pobaltských zemí, že by mohly být „další na řadě“. 

Nová taktika počítá především s vytvořením jaderných zbraní „nízkého výkonu“, jež by neměly tak devastující účinky jako současný arzenál. „Taktické“ hlavice by se daly použít na zničení poměrně malé oblasti, například v místě pohybu nepřátelské armády, a nenesly by s sebou významné psychologické bariéry jako vyhlazení mnohamilionových měst. Výdaje na jaderné zbrojení v následujících 30 letech se přitom odhadují v přepočtu na 24 bilionů korun. 

Nukleární zima

Největší nebezpečí spočívá ve snadné použitelnosti taktických jaderných zbraní. Kubánskou krizi z roku 1962, při níž stál svět na pokraji zkázy, se podařilo odvrátit právě proto, že si všichni zúčastnění politici uvědomovali rozsah případné katastrofy. Jeden „omezený“ útok se však může zdát akceptovatelný – přestože apokalypsu, při níž by z jednoho kontinentu na druhý pršely atomové bomby, by dokázal rozpoutat stejně snadno. 

TIP: Stanislav Petrov: Muž, který zachránil svět před jadernou válkou

Už po vypuštění několika desítek jaderných hlavic by Země zůstala zahalena oblakem černého popela, jenž by ji uvrhl do temnoty a vyvolal by celosvětový pokles teplot. Lidé, kteří by útoky přežili, by stejně zemřeli během následující nukleární zimy, při níž by se zhroutilo zemědělství.