Koně z Pleistocenního parku by mohli zachránit tající permafrost na Sibiři
Proti neblahým důsledkům oteplování na Sibiři pomáhá pasení velkých býložravců
Země se otepluje, pozvolna roztává i permafrost – věčně zmrzlá půda na Sibiři. A zdejší bakterie začínají rozkládat organickou hmotu, která tu byla po dlouhé tisíce let zmrzlá na kámen. V důsledku toho se z permafrostu, nejen na Sibiři, ale i jinde ve světě, uvolňuje stále větší množství oxidu uhličitého a metanu, což jsou dva významné skleníkové plyny, které dále přispívají k oteplování
Zatím není jasné, jak je tento proces intenzivní, a jaké množství metanu a oxidu uhličitého se při tom uvolní. Někteří odborníci se ale obávají, že by emise skleníkových plynů z permafrostu mohly převýšit naše lidské emise, což by byl závažný problém. Proto se nyní snaží vymyslet různé postupy, jimiž bychom mohli emise skleníkových plynů z permafrostu udržet pod kontrolou.
TIP: Narůstající hrozba: Na Sibiři našli 7 tisíc bublin metanu hrozících explozí
Jednu ze zajímavých možností nabízí Pleistocenní park. Vědci z Ruska i dalších zemí se na Sibiři snaží obnovit dávná společenstva velkých živočichů, kteří v těchto končinách kdysi žili. Mamuti teď sice nejsou k dispozici, ale v Pleistocenním parku chovají celou řadu schopných býložravců. Začínali s odolnými jakutskými koni ze Sibiře a postupně přidávají další druhy.
Nedávný význam ukázal, že když v Pleistocenním parku pasou průměrně 114 býložravců na kilometr čtvereční, dochází zde k poklesu vrstvy sněhu na polovinu. A právě tohle by podle výpočtů mělo omezit nárůst teplotu v permafrostu na polovinu a snížit emise z něj až o 80 procent.
