Kolik máme keltské DNA? Skutečně mají Češi keltský původ?

Pro určení původu našich dávných předků se nabízí především identifikace podle DNA, ani ta zde ovšem nedává konkrétní výsledky. Představa, že na základě analýzy zjistíme, že jsme z 65 % Slované, z 10 % Germáni a zbytek reprezentují geny Keltů, je mylná. Už od pravěku se totiž populace na našem území neustále mísily, což znemožnilo jakoukoliv konkrétnější kategorizaci. Jak je to tedy s keltským původem Čechů? 

I kdybychom za Kelty označili všechny lidi, kteří v našich krajích na přelomu letopočtu žili, dále bychom připustili, že tu rovněž zůstali a že Germáni je pouze „překryli“, přesto se genový fond za další dvě tisíciletí pořádně promíchal. Označovat se v daném smyslu za potomky Keltů je tedy nesmyslné.

Procenta klamou 

Podle zjistitelného chromozomu Y, jenž se dědí z otce na syna, může genetika evropské obyvatelstvo rozdělit pouze na tzv. haploskupiny. Na rozdíl od ženské mitochondriální DNA lze totiž u mužského chromozomu vystopovat jisté zákonitosti. Například díky němu víme, že haploskupina R1a nejvíc převažuje ve východní Evropě a v Česku ji má zhruba 36 % mužů. Dá se proto označit za slovanskou a podobně je to s balkánskou I2, kterou dostala do vínku asi desetina Čechů.

TIP: Jsou Češi Slované? Co o našem původu prozradila analýza DNA?

V západní a jihozápadní Evropě i na severu Itálie pak převažuje skupina R1b, jež by se s přivřením očí dala nazvat keltskou, přestože jsou v ní zahrnuti také Germáni. U nás patří k jejím nositelům 25 % mužů, což by zjednodušeně znamenalo, že má čtvrtina populace po otci „keltský“ původ. Míra zkreslení uvedených informací je však zcela zásadní: Například při spojení keltského otce a slovanské matky by byl syn označen za Kelta, zatímco dcera za Slovanku. A pokud by měl tento „Kelt“ dítě s Germánkou, byl by jejich syn podle haploskupiny chromozomu Y zase jen Kelt.