Kočičí pečínka a jiné dobroty: Před 10 tisíci lety byly na jídelníčku v Levantě i malé šelmy
Výzkum zvířecích kostí z izraelského Achihudu prozradil, že si tamní lidé před 10 tisíci lety pochutnávali i na kočkách a dalších malých šelmách.
Archeologové objevují při vykopávkách raně neolitických sídel ve východním Středomoří na množství kostí malých šelem. Obvyklá interpretace podobných nálezů je, že jde o práci lovců kožešin. Podle nového výzkumu se ale zdá, že tyto malé šelmy měly jiný osud. Zřejmě byly běžnou součástí jídelníčku tehdejších lidí.
V době před 15 až 11,7 tisíci lety se v Levantě z lovců a sběračů stávali pastevci a zemědělci. Lov sice pokračoval, lidé ale z části omezili lov velkých druhů zvěře, jako je třeba jelen evropský a soustředili se spíše na menší druhy, například gazely, ptáky nebo ryby. Tento přechod je dobře patrný v archeologických nálezech.
Kosti z neolitické hostiny
Shirad Galmor z Telavivské univerzity a jeho kolegové nedávno analyzovali kosti zvířat z lokality Achihud v severním Izraeli. Celkem se jim podařilo identifikovat 1 244 kostí. Zhruba 30 procent z nich patřilo gazele obecné (Gazella gazela). Druhé nejpočetněji zastoupené kosti jsou liščí (Vulpes vulpes).
Kromě liščích kostí vědci narazili také na kosti kočky plavé (Felis silvestris lybica), kuny skalní (Martes foina), promyky ichneumon (Herpestes ichneumon), jezevce (Meles meles) a dalších druhů. Celkově tvořily kosti malých šelem 16 procent z celkového množství identifikovaných ostatků. Podrobnosti vědci popisují ve studii zveřejněné v odborném časopisu Environmental Archaeology.
Galmor s kolegy zjistili, že mnoho kostí malých šelem nese zřetelné stopy po zpracování masa k jídlu. Zdá se, že především lišky a kočky plavé byly pro tehdejší obyvatele Levanty významným zdrojem stravy, i když je využívali i dalším účelům, jako bylo získání srsti nebo výroba kostěných nástrojů či ozdob. Badatelé jsou přesvědčeni, že bychom v případě neolitických společností měli malé šelmy zahrnout mezi lovnou zvěř.
