Keňský jezerní systém: Růžová záplava ve Velké příkopové propadlině
Trojice slaných keňských jezer představuje překvapivou oázu života, kterou si jako přechodný domov volí miliony plameňáků, desítky druhů migrujících ptáků, lvi, antilopy i nosorožci
Unikátní chráněné území na východě Keni sestává z trojice jezer Nakuru, Bogoria a Elementaita i přilehlých oblastí. Všechny zmíněné rezervoáry přitom leží uvnitř Velké příkopové propadliny, jež vybíhá ze Sýrie a táhne se zhruba šest tisíc kilometrů až k Mosambiku. Vznikla vrásněním a oddělováním afrického kontinentu od Arabské tektonické desky. Zahrnuje proto řadu aktivních i vyhaslých sopek, nechybějí horké prameny, vrásová pohoří ani další geologické útvary.
Na zastávku v Keni
Jezera leží v pomyslném objetí propadliny a hodnota jejich pH se pohybuje mezi devíti a dvanácti, zatímco neutrální voda má sedm. Přesto nejde o nijak nehostinná místa pro život, právě naopak – vznikají kolem nich rozmanité ekosystémy. Keňské vodní plochy tvoří naprosto klíčový zdroj potravy pro plameňáky malé, jichž mezi jezery podle některých odhadů každoročně přelétají až čtyři miliony.
TIP: Keňský park Tsavo: Bezpečné místo krveprolití
Krajina plná gejzírů a horkých pramenů se stala domovem třinácti globálně ohrožených ptačích druhů. Mimo jiné skýtá útočiště pro pelikány bílé, kteří si tam stavějí hnízda a vyvádějí mladé. Oblastí ovšem migruje až sto druhů dalších opeřenců, takže jde o jednu z nejpestřejších lokalit ptačí říše. Nabízí nicméně dost potravy i pro rozsáhlé populace savců: například pro nosorožce dvourohé, žirafy Rothschildovy, jedny z největších antilop kuduy velké, lvy, gepardy a v neposlední řadě psy hyenovité.
Příklad z učebnice
Na seznam UNESCO se region dostal i proto, že jde o ideální ukázku vývoje ekosystémů navázaných na slaná jezera. Řasy, kterým tamní voda vyhovuje, tvoří základ komplexních potravních řetězců. Vědci proto chráněné území vnímají jako učebnicový příklad evoluce tropických společenstev a jejich dynamiky.
