Polárka v současnosti představuje tzv. severní hvězdu: Jedná se o pokud možno jasnou stálici, která se nachází poblíž severního souřadnicového pólu. Směr k ní tak s dobrou přesností odpovídá směru k severu
Pozice souřadnicového pólu se však na hvězdném pozadí mění, a to v důsledku pohybu rotační osy Země, vyvolaného působením okolních těles Sluneční soustavy (tzv. precese ekvinokcií). Na hvězdném pozadí pak poloha rotačního pólu opisuje kružnici s poloměrem 47° a jedna perioda trvá přibližně 25 770 let – hovoříme o tzv. platonském roce.
Proměnlivý sever
Pól se tudíž v průběhu času přesouvá od stálice ke stálici. Aktuálně se sice nachází poblíž Polárky, kterou od jeho skutečné pozice dělí méně než 1°, před pěti tisíci lety však ležel poblíž hvězdy Thuban ze souhvězdí Draka. Kolem roku 10 000 se pak „přiblíží“ k velmi jasnému Denebu (asi 7° od pólu) a okolo roku 13 700 se stane severkou rovněž výrazně jasná Vega (méně než 5°).
TIP: Severní pól cestuje na východ: Nadešel čas překlopení magnetického pole Země?
V některých epochách se v bezprostřední blízkosti souřadnicového pólu nenachází žádná stálice viditelná pouhýma očima. Tak tomu bylo například v dobách rozmachu Římské říše, a tehdejší navigátoři si tedy museli pomáhat jinak.
