Kdo nosil nejstarší tetování: Co vyjadřovaly kérky ledového muže Ötziho

Ledový muž Ötzi se mohl pochlubit celkem 61 tetováními. Co tetování na zápěstí, kolenou, bedrech a hrudníku vyjadřovalo a k čemu pravěkému muži sloužilo?

16.01.2020 - Nikol Patíková



V září 1991 – tedy o dva roky dřív, než ruští archeologové nalezli Sibiřskou princeznu – se dva němečtí turisté vydali po hřebeni Ötztalských Alp. V jednu chvíli však sešli z cesty a narazili na tělo. Překvapení „nálezci“ přisoudili ostatky nedávno zesnulému horolezci. Nicméně po vytažení tělesné schránky z ledu i s dalšími předměty objevenými na místě a po jejich převozu na soudní lékařství v Innsbrucku vyšlo najevo, že se mrtvý rozhodně nenarodil ve 20. století: Naopak, chodil po světě před více než pěti tisíci lety, a jedná se tak o nejstarší známou evropskou mumii.

Muž z ledu neboli Ötzi – podle místa nálezu – zemřel a byl pohřben pod ledovcem na dnešních rakousko-italských hranicích kolem roku 3250 př. n. l. Se Sibiřskou princeznou ho pojí nejen skvěle dochovaná tělesná schránka, ale i celkem 61 tetování. Obrazce však byly mnohem jednodušší a plnily zjevně jinou funkci než ozdobnou. Co přesně drobné čárky a tečky na zápěstí, kolenou, bedrech a hrudníku vyjadřovaly?

Dokonale prozkoumané tělo

Vědci Ötziho studovali víc než dvě desetiletí: Jeho oblečení i vybavení podrobili radiokarbonové metodě datování, takže nyní víme hodně o životním prostředí, v němž žil, o jeho zdraví i smrti. A právě zdraví se nakonec stalo klíčem k rozluštění kreseb na těle dávného obyvatele Evropy. 

Zpočátku se předpokládalo, že geometrická tetování tvořená různými liniemi a jedním křížem měla pro jeho komunitu duchovní význam nebo kulturní hodnotu. Tatér je vytvořil vtíráním sazí či popela do čerstvého řezu v kůži, takže jakmile se rána zahojila, pigment zůstal uvnitř. Dokonalé prostudování Ötziho těla však ukázalo, že tetování není rozmístěno náhodně, ale přesně se shoduje s patologickými nálezy. 

Léčivá síla pigmentu

Muž trpěl degenerací kloubů i páteře a také žlučníkovými kameny. Všechna jeho tetování kromě jednoho se nacházela přímo na nejbolestivějších částech těla, zejména na kloubech. Zatím však není jasné, zda měly mít kresby léčivý účinek, nebo šlo pouze o značky pro následné akupunkturní vpichy ke zmírnění bolesti.

TIP: Tajemství muže z ledu: Kdo byl a jak zemřel pravěký horal Ötzi

Jednašedesáté tetování, větší než ostatní, bylo na hrudi a skládalo se ze čtyř rovnoběžných čar dlouhých asi 2,5 cm. Během dalších testů antropologové zjistili, že muž trpěl lymskou boreliózou a srdeční chorobou. Domnívají se proto, že i zmíněná kresba tvořila součást léčby. Pomáhá nám to porozumět, jak lidé v době měděné – a zřejmě už od doby kamenné – diagnostikovali a léčili své nemoci.


Další články v sekci