Teorie o kořenech zvyku sfoukávat svíčky na dortu k narozeninám se poměrně různí. Podle jedné z nich se tradice zrodila ve starém Řecku, kde lidé přinášeli koláče zdobené svícemi do chrámu bohyně Artemis. Svíčky se prý na kulatém pamlsku rozsvěcovaly proto, aby zářil jako měsíc, jenž představoval symbol spojovaný se zmíněnou patronkou lovu. Mnoho starověkých kultur však věřilo, že kouř donese přání věřícího až k nebesům – a s tím možná souvisí nejen historie zapalování svíček, ale i zvyk přát si něco před tím, než je sfoukneme.
Jiná teorie předpokládá, že se daná tradice začala psát relativně nedávno v Německu. Průkopníkem na tomto poli se podle ní stal hrabě Ludwig von Zinzendorf, jeden ze zakladatelů evangelické církve Obnovené Jednoty bratrské. V roce 1746 prý oslavil narozeniny extravagantní akcí, na níž nechyběl dort ozdobený svíčkami v počtu odpovídajícím jeho věku.
TIP: Jak dlouho trvá, než si na něco vytvoříme návyk?
Moderní věda ovšem vnesla do rozsvěcených narozeninových dortů další rozměr. Badatelé z Clemson University v Jižní Karolíně nedávno zjistili, že sfouknutí svíček zvyšuje obsah bakterií v polevě průměrně 14krát, a v některých případech dokonce až 120krát – podle osoby, jež na pamlsek foukne. Odborníci však dodávají, že pokud není dotyčný vyloženě nemocný, nákaza nehrozí: Jedná se totiž o bakterie, které máme běžně v ústech.
