Kde měsíc Pluta Charon přišel ke své zvláštní rezavé skvrně?
Nápadnou skvrnu na severním pólu Charonu zřejmě vytvářejí tholiny, které vznikají z metanu, původně pocházejícího z atmosféry Pluta
Charon je s průměrem 1 212 kilometrů největším měsícem bývalé planety a dnešní trpasličí planety Pluto. Je na něm hodně zajímavého, ale asi úplně nejvíc pozoruhodná je velká rezavá skvrna, která pokrývá severní pól Charonu. Kde se tam asi vzala?
Podle nové studie Willa Grundyho z Lowellovy observatoře v Arizoně se na vzniku této nápadné skvrny podílí velký mráz, metan unikající z atmosféry Pluta a sluneční záření.
Tholinová skvrna
Pluto je trpasličí planeta a jeho gravitace není dostatečná na to, aby pořádně držela atmosféru. Sluneční vítr strhává plyn z atmoféry Pluta do okolního vesmíru. Část si ho přitáhne Charon, který je sice velký, ale ne až tak velký, aby měl svou vlastní atmosféru.
Molekuly metanu, které přiletí od Pluta k Charonu, se obvykle jen prosmýknou kolem. Když se ale dostanou do oblasti severního pólu měsíce, tak tam uvíznou v mrazivém prostředí jako v ledové pasti.
TIP: Plutův měsíc Charon praská ve švech: Může za to zmrzlý podpovrchový oceán
Působením slunečního ultrafialového záření se z metanu na severním pólu Charonu podle všeho tvoří směs tholinů, polymerních organických sloučenin, které mívají červenohnědou barvu. A právě vrstva tholinů je zodpovědná za skvrnu na Charonu.
