Kam zmizela lidská srst? Ochlupení signalizovalo zdravého a silného jedince
Dávno pryč jsou doby, kdy lidské tělo halila hustá srst: Evoluce nás o ni postupně připravila a zanechala nám jen ostrůvky výraznějších chlupů, jež si navíc často holíme. Které národy si bujné ochlupení dál hrdě pěstují?
Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, většinu našeho těla pokrývají jemné chloupky: „Zarostlé“ nejsou pouze dlaně, chodidla, rty, zadní strany uší, některé části genitálií, pupek a zjizvená kůže. V pubertě se však objevuje také ochlupení, jehož délka, barva i hustota se liší v závislosti na pohlaví, genech a hormonální rovnováze.
Zarostlé Středomoří
Mužům rostou vedle genitálií silnější chlupy také na hrudi či zádech. Podle výzkumu Stewarta Hindleyho a Alberta Damona, publikovaného v americkém Journal of Physical Anthropology, mají nejvíc tzv. androgenních chlupů obyvatelé Středomoří, Skandinávie, Islandu a japonského ostrova Honšú. Česká republika se pohybuje v rozmezí 60–69 %, zatímco zdaleka nejméně „zarostlí“ jsou muži subsaharské Afriky zhruba s 5 %.
Předpokládá se, že jde o pozůstatky srsti, jakou dnes vidíme u zvířat, která v průběhu evoluce ustupovala holé kůži. Vědci si však nejsou zcela jisti, proč a za jakých podmínek k řídnutí došlo. Podle Hindleyho a Damona jsme „kabát“ shodili kvůli ektoparazitům, tedy cizopasníkům žijícím na povrchu těla – jako jsou klíšťata či vši. Nicméně z výzkumu pubických a vlasových vší vyplývá, že nepříjemní „nájemníci“ na člověka přeskočili z goril zhruba před 3,3 milionu let. Mohli tedy sehrát určitou roli, ale netvořili hlavní nebo nejdůležitější faktor ztráty porostu.
Horka se nelekneme
Další teorie hovoří o formě adaptace na teplotní podmínky Afriky, odkud naši předkové vzešli. Kvůli srsti se organismus přehříval, a tak začala ustupovat, aby se povrch těla mohl lépe ochlazovat potem. Pravěkým lidem to umožňovalo „vynalézt“ vytrvalostní běh a na něj navázanou techniku lovu, kterou dodnes využívají Sanové neboli Křováci v poušti Kalahari: V polední výhni dokážou pronásledovat gazelu tak dlouho, dokud nezemře na přehřátí. Běh dlouhý i 60 kilometrů přitom zvládnou díky účinnému pocení a odvodu tepla.
Podle jiné teorie došlo k postupnému úbytku chlupů proto, že něžné pohlaví v minulosti upřednostňovalo méně zarostlé muže. Vědci se však přou, že se sem promítá chování, jež pozorujeme spíš v dnešním světě a které ochlupení často démonizuje. Kdysi dávno by naopak bujná hříva symbolizovala zdravého, dobře živeného a silného jedince, kterého by si ženy vybraly na úkor „naháčů“ mnohem pravděpodobněji.
Mohutnější a zdravější
Chlupy každopádně tvoří důležitou součást našich těl a hrají významnou roli v regulaci teploty. Zachycují totiž pot vylučovaný žlázami a pomáhají při jeho odpařování. Pevnější a delší ochlupení na hrudi, zádech či genitáliích pak mimo jiné přenáší otřesy, a slouží tak coby „nadstavba“ hmatové soustavy.
TIP: Mužský plnovous: Symbol moudrosti, atraktivity, ale i zanedbaného vzhledu
Některé části našeho těla navíc chlupy chrání a podle Markuse J. Rantala z univerzity ve finském Jyväskylä kdysi usnadňovaly výběr partnerů: Na porostu intimních partií se mohou zachytávat feromony, jež vábily opačné pohlaví. A například zarostlá hruď je opticky mohutnější, což u mužů zvyšovalo šanci najít si svolný protějšek.
Na barvě záleží
Množství vlasů je sice individuální, ale promlouvá do něj také jejich barva: Zdaleka nejhustší porost mají na hlavě blonďáci, a to až 150 tisíc kořínků. U hnědovlasých se jedná zhruba o 110 tisíc, následují černovlasí se 100 tisíci a zrzci s „pouhými“ 90 tisíci. Každý z nás má také na těle v průměru 25 tisíc hrubých chlupů, 420 řas a 600 chloupků obočí.
