2. června 2003 odstartovala z kosmodromu Bajkonur planetární sonda Mars Express (zkráceně MEX) - určená ke studiu planety Mars z oběžné dráhy. Po Mars Global Surveyor a Mars Odyssey se stala třetí orbitální sondou činnou u Marsu a první planetární sondou ESA vůbec.
Její jméno naznačuje, že byla připravena ve velmi krátkém čase – podařilo se to díky využití designu a experimentů předchozích misí ESA, zejména Rosetta a Mars 96 (původně ruská mise, kterou ale ESA mohutně zainvestovala a vybavila přístroji). Úspěšnost projektu této sondy vedla k vytvoření sesterského projektu Venus Express, který má za úkol průzkum planety Venuše z oběžné dráhy.
TIP: Průzkum Sluneční soustavy: Družice a roboti míří na Mars
25. prosince 2003 byla MEX navedena na oběžnou dráhu kolem planety, kde po sérii testů, určených k otestování funkčnosti přístrojů, začala s vlastním výzkumem. Z bezpečnostních důvodů (nebyla jisté, že proces proběhne bez poškození sondy) bylo 2 dva roky odloženo uvolnění antény MARSIS. Na konci listopadu 2005 sonda ukončila nominální misi a vstoupila do fáze tzv. prodloužené mise.
Sonda Mars Express působí na oběžné dráze dodnes.