Jurij Gagarin: 57 let od startu prvního člověka do vesmíru

Cestování dnešních astronautů lze s mírnou nadsázkou považovat za rutinní záležitost. Trasu ze Země k ISS zvládnou v průměru rychleji, než kolik času nám zabere cesta na dovolenou k moři a větší pozornost vzbudí jen ty starty spojené s neštěstím nebo technickými problémy. Astronauté sdílejí vesmírné fotografie a videa na sociálních sítích takřka v reálném čase. Nepamětníci tak jen těžko ocení výjimečnost počinu Jurije Alexejeviče Gagarina – prvního člověka, který se kdy podíval do vesmíru.

Jeden z tisíců

V době, kdy Gagarin usedl do kabiny kosmické lodi Vostok 1, mu bylo 27 let. Památnému startu předcházelo dvouleté výběrové síto, na jehož počátku stálo 3 461 adeptů, vesměs výborných letců a pilotů stíhaček. Samotný výcvik dvacítky vyvolených trval přesně jeden rok a probíhal z části v moskevském Středisku přípravy kosmonautů a později v nově vybudovaném Hvězdném městečku. Následovaly pobyty v izolaci, parašutistický výcvik, přežívání v pustině, ve vakuové komoře i na centrifuze či práce ve stavu beztíže.

TIP: Vostok: Kosmická loď, v níž Gagarin poprvé obletěl Zemi

Do nejužšího výběru se vedle Gagarina dostalo pět dalších adeptů - Kartašov, Nikolajev, Popovič, Titov a Varlamov. Někteří, jako například Kartašov, nezvládli závěrečný výcvik, Varlamova zase vyřadila vlastní nedisciplinovanost, když se zranil při koupání v jezeře. Posledními „přeživšími“ se tak stali Gagarin a Titov.

Hrdina Jurij

Proč padla nakonec volba na Gagarina? Nespornou výhodou Gagarina byla jeho výška – měřil totiž jen 157 centimetrů, což představovalo výhodu pro pobyt ve stísněné kabině kosmické lodi. Sovětské vrchnosti se také nepozdávalo Titovovo křestní jméno – „hrdina Jurij“ se do ideologické propagandy hodil jistě lépe než „hrdina German“.  Pro Gagarina se prý vyslovila i většina z šestice zbylých adeptů. Ať tak, či onak, 12. dubna 1961 zasedl do kosmické lodi Vostok 1 Gagarin a stal se tak nejen pro svět kosmonautiky navždy nesmrtelným.