Jelení říje: Září a říjen jsou časem jelení lásky
Čas říje je svátkem pro milovníky vysoké zvěře. Lesem se ozývá známé troubení, kdy jelení ženichové upozorňují ostatní, že buď laně hledají, nebo u nich stojí, či vyzývají soupeře k boji.
Impozantní sudokopytník jelen lesní (Cervus elaphus) je známý též pod označením jelen evropský. Ve střední Evropě se stýkají areály dvou jeho poddruhů: jelena západního (Cervus elaphus hippelathus) a jelena karpatského (Cervus elaphus montanus), který je mohutnější. Samci dosahují hmotnosti 160–240 kg, laně 120–170 kg.
Původně byli jeleni obyvateli bezlesých plání, stepí a otevřených prostor, do lesů a horských oblastí byli vytlačeni člověkem (je ostatně na první pohled zřejmé, že mohutné jelení paroží, vážící i 8 kg, je v hustém podrostu značně nepraktické). Samcům se vyvíjí paroží od března a plně rozrostlé je v červenci; svou okrasu i zbraň shazují v únoru.
Místo vybírají dámy
Jelení samci žijí mimo říji většinou samostatně, zatímco laně ve skupinách. Období říje trvá většinou od poloviny září do poloviny října, přičemž staří zkušení jeleni do procesu namlouvání vstupují nejdříve.
Patron všech lesních a horských tuláků Miloslav Nevrlý výstižně nazývá září „měsícem jeleního řevu“. V letech s teplým a vlhkým počasím v září ale může být říje tišší a nenápadnější. Nápadnost (a hlučnost) je však vázána nejen na počasí, ovlivňuje ji i populační hustota jelení zvěře a poměr pohlaví. Už prof. Dr. Julius Komárek správně tvrdil, že říjiště určují laně. O přesné lokalitě, kde se námluvy odehrávají, rozhoduje především potravní nabídka a nerušený klid.
Vyčerpávající vzrušení
Samci v říji se ozývají hlasitým troubením – staří jeleni sebevědomým, hlubokým hlasem, jejich mladší soupeři mají hlasový projev vyšší o půl až dva tóny. Vládcové harému, který sestává z osmi až deseti laní, brání dámy proti výbojným donchuánům, kteří by si také chtěli přijít na své a předat geny potomstvu. Z jelení lásky se po necelých devíti měsících rodí kolouch jedináček (porodní váha až 15 kg), pouze výjimečně laň vrhne dvojčata.
TIP: Chraptět mohou i zvířata: Vyčerpávající daňčí vábení
Jeleni proti sobě bojují parohy a zpravidla si nezpůsobují vážnější zranění. Už ale byli nalezeni mrtví nešťastníci, kteří se souhrou náhod zaklesli parohy tak, že se nedokázali „rozplést“. Pro samce je říje vyčerpávající: téměř nepřijímají potravu a jejich vzrušení jim takřka nedopřeje odpočinku.
Co o jelenech možná nevíte
- Jelení zvěř má v letním období srst hnědočervenou, v zimě šedohnědou.
- Živí se zelenými bylinami, ale také lesními plody (např. žaludy, bukvicemi a kaštany); ráda si pochutnává na rašících pupenech, letorostech a semenáčcích, čímž pochopitelně lesu škodí.
- V zimě také vysoká zvěř poškozuje stromy tím, že strhává jejich kůru, menší rány rovněž uštědřují kmenům jeleni při vytloukání paroží.
- Průměrná délka života jelení zvěře je 10–13 let, v zajetí však často i více než 20 let.
