Jazykovědma prozrazuje: Proč louskáme buráky?
Navzdory svému českému hovorovému pojmenování nepatří buráky mezi oříšky. Jak ale tyto plody podzemnice olejné ke svému jménu přišly? Pokud se vám jejich jméno spojuje s Búry a búrskými válkami, nejde tak docela o náhodu…
Podzemnice olejná (Arachis hypogaea) pochází z jižní Ameriky, kde byla domestikována a vyšlechtěna už před několika tisíci lety ve východní Bolívii. Na další kontinenty se rostlina rozšířila už v předkolumbovské době – nálezy svědčící o výskytu a pěstování podzemnice v Číně a Peru jsou staré téměř 5 000 let. V 17. století se zmínky o podzemnici již objevují četně i v evropské literatuře.
Plodům podzemnice hovorově říkáme buráky, přičemž daný tvar vznikl tzv. univerbizací neboli zkrácením původního dvouslovného názvu a jeho přeměnou na slovo jedno.
Pokud vám buráky asociují búrské války, nejde tak docela o náhodu. Pojmenování burských oříšků podle všeho skutečně motivovala skupina obyvatel známá jako Búrové. Jednalo se o potomky nizozemských kalvinistů, kteří kolonizovali jižní Afriku, kde se v búrských válkách mezi léty 1880 a 1902 střetli v boji o nadvládu nad územím s britským impériem. Právě tehdy se do našich končin začaly buráky dovážet ve větší míře, což zřejmě vedlo k jejich českému pojmenování.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.
