Že peníze nepáchnou, víme všichni. Existuje však nějaký důvod, proč by měly? Jeden se skutečně najde: Za vysvětlením zmíněného rčení se musíme vydat do starověkého Říma, kde se v roce 69 chopil moci Vespasián, zakladatel flaviovské dynastie.
TIP: Jazykovědma radí: Kde se vzalo úsloví „bez ztráty kytičky“ a jak vzniklo „pexeso“
Tou dobou se impérium potýkalo s akutním nedostatkem peněz ve státní pokladně. Aby císař postavil zemi zase na nohy, zvyšoval stávající daně, zaváděl nové – a mimo jiné je uvalil na použití moči: Dřív totiž představovala nezbytný prostředek při zpracování látek, praní a čištění, a dokonce sloužila pro lékařské účely. Císařovu synovi a nástupci Titovi danění moči příliš nevonělo. Když ovšem protestoval, podal mu otec takto utržené mince, ať si k nim přičichne. A Titus musel uznat, že peníze skutečně nepáchnou.
Zákoutí jazyka objevuje Markéta Gregorová twitter.com/jazykovedma.
