Japonská Nara: Na návštěvě mezi poslíčky bohů
Japonská Nara ve stejnojmenné prefektuře prý kdysi vyrůstala s ohledem na pozitivní zemské síly, které tam působí. Téměř po celé 8. století byla hlavním městem země a sídlem císařů. Dnes můžeme obdivovat řadu tamních starobylých chrámů a v jednom z nich i největší bronzovou sochu Buddhy na světě
V letech 710–784 hrála Nara, ležící v regionu Kansai na jihu ostrova Honšú, důležitou roli coby hlavní japonská metropole. Dodnes to dokládá řada místních památek, počínaje buddhistickými chrámy přes šintoistické svatyně až po dochované zbytky velkého císařského paláce.
Největší z Buddhů
Nara se stala japonským centrem poté, co tam císařovna Genmei přesunula panovnické sídlo. Následujících sedm desetiletí zůstala hlavním městem Japonska, než ji na této pozici v roce 784 vystřídalo nejprve Nagaokakjó a následně Kjóto.
Mezi nejpůsobivější památky dnešní Nary patří chrám Tódaidži: Rozlehlá buddhistická svatyně slouží jako centrum školy kegon a ukrývá největší bronzovou sochu Buddhy Vairóčany na světě. Skulptura pochází již z 8. století, podle legendy se na její stavbě podílelo přes 2,5 milionu dělníků a padla na ni většina japonské produkce bronzu. Původní svatostánek se nedochoval: Jeho asi o třetinu menší replika vznikla na počátku 18. století, přesto s délkou 57 m a výškou 48 m představuje největší dřevěnou budovu světa.
Ve městě se zachovaly i zbytky císařského paláce Heidžó, který vyrostl – stejně jako celá Nara – po vzoru starobylého čínského sídla Čchang-an (dnešní Si-an). Poté, co císařská rodina komplex opustila, postupně chátral a na konci 12. století z něj zbyly už jen základy a podzemní část. Díky rozsáhlým rekonstrukcím však dnes mohou návštěvníci obdivovat například bránu Suzaku-mon či zahradu Tó-in.
TIP: Přísně tajné svatyně: Pevná víra za čtyřmi ploty šintoistické svatyně
Hlavním lákadlem Nary ovšem zůstávají starobylé chrámy, mezi nimiž se potulují volně žijící jelínci. V šintoistické tradici jsou přitom považováni za poslíčky bohů.
