Jakým způsobem obíhají planety kolem dvojhvězd?
Planety se ve vícenásobné hvězdné soustavě pohybují po trajektoriích dovolených vzájemným gravitačním působením všech těles v systému. Astronomové však rozlišují, zda jsou výsledné oběžné dráhy dlouhodobě stabilní, či nestabilní.
Stabilní oběžné dráhy vyžadují v systému dvojhvězda–exoplaneta jistou dávku hierarchie. To v praxi znamená, že zde nalezneme vždy dvě tělesa v těsném sousedství, kolem nichž krouží ve velké vzdálenosti třetí objekt. Známe tudíž dvojhvězdné systémy, kde jednu ze stálic doprovázejí těsně obíhající exoplanety a celá soustava se dále pohybuje kolem společného těžiště dvojhvězdy. Exoplaneta musí v tomto případě obíhat uvnitř tzv. Hillovy plochy (tedy sféry gravitační dominance) příslušné hvězdné komponenty.
K takovým systémům zřejmě patří například naše nejbližší sousedka Alfa Centauri, která představuje dokonce trojhvězdnou soustavu. Tvoří ji dvojice podobných stálic v podstatě slunečního typu, jež se od sebe nacházejí 11,2 AU a vzájemně se oběhnou jednou za 80 let. Ve vzdálenosti 15 000 AU pak dvojhvězdu doprovází červený trpaslík Proxima s oběžnou dobou 100–500 tisíc let.
V říjnu 2012 oznámili astronomové objev planety o něco větší než Země kroužící kolem chladnější složky dvojhvězdy ve vzdálenosti 0,04 AU s periodou 3,24 dne. Tuto nepochybně velmi horkou planetu ruší ostatní složky trojhvězdy jen velmi málo, a její dráha je tedy dlouhodobě stabilní.
TIP: Jedna planeta, dvě hvězdy: Častější systém, než jsme si mysleli
Jinou možnou konfiguraci představuje stav, kdy naopak planeta obíhá po vzdálené dráze kolem těsnější dvojhvězdy. Takových systémů znali vědci ke konci roku 2013 sedmnáct. Jako příklad jmenujme proměnnou hvězdu HW Virginis, tvořenou horkým podobrem spektrální třídy B a červeným trpaslíkem, jež se vzájemně oběhnou za 0,12 dne. Okolo zmíněné dvojice pak s periodou přesahující devět let krouží planeta typu Jupitera a dále zřejmě hnědý trpaslík s dobou oběhu 15,8 roku.
