Jakým mechanismem vlastně vzniká v našem těle pocit hladu?
Ráno si trochu přispíte a snídani přeskočíte, oběd nestíháte kvůli návalu práce a je to tady – kručení v břiše a pocit hladu. Jak ale vlastně pocit hladu vzniká?
Za pocity hladu vděčíme tzv. bloudivému nervu, což je párový hlavový nerv, propojený s krční, hrudní a břišní dutinou. Právě on posílá informace o plnosti žaludku do části mozku zvané hypotalamus, a to na základě obsahu glukózy v krvi.
Hlad vzniká, když hladina glukózy v krvi poklesne pod určitou hranici. Mimo to se pocit hladu řídí i některými hormony, například hladinou leptinu, který signalizuje množství tuku v organismu, a jeho nutriční zásoby, ghrelinu, který stimuluje pocit hladu prostřednictvím vylučování růstového hormonu, nebo cholecystokininu, který upozorňuje na množství tráveniny v tenkém střevě.
TIP: Týrání těla, nebo očista? Co se děje v těle, když se postíme?
Zdravý člověk dokáže při dostatečném množství tekutin hladovět asi 50 dnů. Tělo zpracovává poslední přijatou potravu asi tři dny, poté přechází na proces zvaný ketóza, kdy játra začínají odbourávat a zpracovávat tělesný tuk, a zhruba po třech týdnech se přepne na „proces hladovění“. Během něj už získává energii ze svalů i vnitřních orgánů, včetně kostní dřeně, což může vést k ohrožení života.
