Malé, mlhovinám podobné Herbigovy–Harovy objekty vznikají v okolí mladých hvězd. Formují se ve fázích, kdy stálice vytváří výrazné polární výtrysky v důsledku akrece látky z okolního protoplanetárního disku. Materiál je do prostoru vyvrhován rychlostí několika stovek kilometrů za sekundu. Jelikož jde převážně o plyn s podobným složením jako původní mateční mlhovina, jeví se zmíněné objekty v dalekohledu právě coby mlhoviny.
TIP: Kamera v důchodu zachytila zrod mladičké protohvězdy
Jejich záření má původ v rázových vlnách, jež vznikají při kolizi vyvržené látky s mezihvězdným plynem. Z toho vyplývá i značná proměnnost HH objektů: Výrazně mění vzhled již na časových škálách roků. Proces akrece u mladých hvězd velmi rychle variuje a tvorba výtrysků představuje záležitost maximálně několika tisíc let. Životnost, respektive pozorovatelnost Herbigových–Harových objektů se tak odhaduje na pouhá staletí.