Gravitace je jednou ze čtyř známých základních interakcí (sil) ve vesmíru, společně s interakcí elektromagnetickou a silnou a slabou jadernou. Na rozdíl od svých „kolegyň“ představuje sílu dalekodosahovou (její intenzita klesá se čtvercem vzdálenosti) a je vlastní všem hmotným tělesům – jde tedy o základní sílu řídící pohyb těles v kosmu.
Všechny interakce jsou zprostředkovány výměnnými částicemi: síla elektromagnetická fotony, slabá bosony W a Z a silná gluony. Vědci tedy očekávají, že i gravitace má svoji výměnnou částici, graviton. Tato nehmotná částice by se měla pohybovat rychlostí světla, prozatím se však nepodařilo sestavit experiment, který by existenci gravitonů prokázal nebo by dokázal omezit jejich vlastnosti.
Některé z přístrojů jsou konstruovány pro detekci gravitačních vln (lokálních poruch zakřivení časoprostoru), jež by se měly také šířit rychlostí světla. Teoreticky laděný výzkum v oblasti gravitace je stále živý a obecná teorie relativity nepředstavuje ani zdaleka jedinou a bez výhrad přijímanou teorii gravitace. Všechny uvedené koncepty však narážejí na dosavadní nemožnost je experimentálně ověřit.
