Jak málo stačí, aby se kyberzločinci dostali k vašim citlivým datům?

Útoků digitálních zločinců přibývá, přesto většina Čechů nebere ani na základní bezpečnostní opatření příliš ohled. Stanislav Erben má za sebou nepříjemnou zkušenost z minulého roku, kdy byl s přáteli na festivalu a potřeboval si nabít telefon: „Chtěl jsem využít dobíjecí stanici v kempu. Nejprve jsem měl potvrdit, že jí důvěřuju, abych vůbec mohl s nabíjením začít. Bylo to trochu podezřelé, ale neměl jsem jinou možnost.“ Stanislav nechal mobil nabíjet půl hodiny, a když ho odpojil, nestačil se divit – nedokázal se přihlásit na žádnou ze svých sociálních sítí. Stal se totiž obětí tzv. juice jackingu.

Jedná se o oblíbenou metodu kyberzločinců, jak se pomocí USB portů zmocnit důležitých informací. Zneužít přitom mohou všechno, od dat z textových zpráv přes kontakty a e-maily až po fotografie. „Do telefonu se systémem Android lze velmi jednoduše nainstalovat podvodnou aplikaci či malware, které zařízení zamknou, zjistí, co uživatel píše, jaká zadává hesla, co ho zajímá,“ upozorňuje Miloslav Lujka, který v Česku platí za špičku na poli kyberochrany a věnuje se jí přes dvanáct let. Založil také neziskový projekt Digitální pevnost, s cílem bojovat za bezpečnější on-line svět.

Prostě a jednoduše

„V dnešní době už kabel nesestává jen z několika jednoduchých drátků. Je v něm čip, elektronika a hacker z nich i na dálku leccos přečte nebo do nich nainstaluje škodlivý software a natáhne vám ho do tabletu či mobilního telefonu.“ Podobný kabel stojí na internetu asi pět tisíc korun a Miloslav Lujka ukazuje, jak snadné je osobní informace získat: Přes vlastní telefon založil volně přístupnou síť wi-fi s názvem „Stromovka free wi-fi“, jež se tváří, jako by ji zřídila radnice. Uživatele tak jednoduše nenapadne, že jde o podvod – a v tom spočívá celý vtip.

„Teď vidím, že se během prvních deseti minut na tu wi-fi připojilo asi pět lidí. Automaticky se mi tam zobrazují stránky, na které se přihlašují nebo kam chodí. Takže pokud napíšou například heslo na Facebook či Instagram, mně se tu zobrazí,“ popisuje Lujka. Mimo domov se lidé často připojují na veřejné sítě a surfují přes ně, či dokonce platí účty. Bezpečnostní expert však radí: „Na veřejném místě se rozhodně nepřihlašujte do svého e-mailu, bankovnictví nebo sociálních sítí. Nikdy nevíte, co je na cizím počítači nainstalované.“

Šikovní hackeři

Miloslav Lujka samozřejmě nepatří k těm, kdo by citlivé informace zneužili. Pokud to však udělá hacker, nastává problém: Může se vám nabourat do profilu, změnit hesla, zneužít účty, a šikovnému zloději dokonce některé údaje stačí, aby se přes prvky chytré domácnosti dostal k vám do bytu, aniž by spustil alarm. Víc než 80 % Čechů se přitom obvykle připojuje právě ze svého mobilu; notebook volí 68 % lidí, stolní počítač 55 % a tablet 34 % uživatelů.

Podobných rizik, která vám na dovolené hrozí, ovšem existuje mnohem víc. Problémy mohou nastat i s připojením na veřejném počítači. Řekněme, že si nemáte kde vytisknout letenky či fotky, a tak zajdete do internetové kavárny. „Když zasunete svůj flash disk do cizího počítače, je velmi jednoduché, aby se vám tam dostal nějaký škodlivý program. Nevědomky si ho pak natáhnete do vlastního počítače a hypoteticky lze takto ovládnout domácí i podnikovou síť,“ líčí Lujka. 

TIP: Pacientka v kritickém stavu se stala první přímou obětí hackerského útoku

Na závěr však přidává i několik dalších rad: „Nevěřte všem lákavým nabídkám, ověřujte si, na co klikáte, kam zadáváte svoje citlivé údaje. Pro připojování na veřejnou wi-fi stačí nainstalovat VPN – malý program, který veškerou komunikaci odcházející z vašeho telefonu či počítače zašifruje. Hodí se využívat antivir, a pokud si někde potřebujete nabít telefon, pak nejlépe přes obyčejnou zásuvku a s vlastní nabíječkou.“ Zkrátka a jednoduše – dobře zvažte, než připojíte mobil k dobíjecí stanici, než si od někoho půjčíte kabel nebo než využijete veřejnou wi-fi síť na letišti či v hotelu.