Jak fotit vesmír (2): Zachyťte Měsíc či Slunce pomocí jednoduché afokální fotografie
V předchozím, úvodním díle našeho seriálu o astrofotografii jsme rozebrali obtíže spojené s fotografováním slabých nebeských objektů. Chcete-li pořídit jejich snímky, nevyhnete se dlouhým expozicím, aby digitální snímač či film nakumuloval dostatek světla a na výsledné fotografii bylo vůbec něco vidět.
Navíc se v takovém případě objeví řada dalších úskalí. Musíte správně nastavit citlivost ISO, aby na snímku nebylo příliš mnoho šumu. A jakmile délka expozice přesáhne 15 sekund, projeví se i u objektivů s krátkým ohniskem vliv zemské rotace (respektive vliv pohybu nebeských objektů po obloze) a z bodových hvězd se stanou malé oválky, či dokonce krátké obloučky.
Krátké expozice
Existuje však oblast astrofotografie, kde se naprosté většině popsaných problémů vyhnete. Jedná se o tzv. afokální fotografii jasných nebeských objektů, typicky Měsíce, Slunce nebo planet, kdy fotoaparát prostě umístíte za okulár dalekohledu a pořídíte snímek.
Rozhodnete-li se třeba pro Měsíc, sluneční fotosféru (samozřejmě pouze při použití vhodného slunečního filtru na objektivu dalekohledu) či některou z planet, přesunete se opět do říše krátkých expozic. Zmíněné cíle jsou totiž ve srovnání s objekty vzdáleného vesmíru velmi jasné a dalekohled vše ještě umocní. Například u Měsíce se tak rázem dostanete k expozicím pod 1/50 sekundy nebo ještě méně. Pominou tak i problémy s přílišným šumem při nastavení vysoké citlivosti a s rotací oblohy.
Kam s fotoaparátem?
Řada pozorovatelů se k afokální fotografii dostane intuitivně: Téměř každý dnes nosí v kapse mobilní telefon s digitálním fotoaparátem, tak proč jej neumístit za okulár a nepokusit se vyfotit to, co vidím? Výsledek přitom často předčí očekávání, tedy pod podmínkou, že je objekt dostatečně jasný. Afokální astrofotografii se navíc můžete s úspěchem věnovat s jakýmkoliv dalekohledem a s jednoduchými variantami fotoaparátů – typicky s tzv. digitálními kompakty či chytrými telefony. Těžké a robustní digitální zrcadlovky (DSLR) s velkými objektivy naopak příliš vhodné nejsou.
Také afokální astrofotografie však přináší drobné problémy. Tím prvním a nejpalčivějším je správné umístění objektivu fotoaparátu vůči okuláru dalekohledu – obě optické soustavy totiž musejí být v jedné ose. Lze toho samozřejmě dosáhnout metodou pokusu a omylu, kdy budete s objektivem fotoaparátu kroužit v blízkosti výstupní čočky okuláru. Správnou konfiguraci tak ovšem trefíte na pouhý zlomek sekundy a nebudete mít čas ani pevnou ruku na pořízení kvalitní fotografie. Stačí pak několik marných pokusů a radost z focení je ta tam…
Výhody držáku
Mnohem lepší je pořídit si či vyrobit speciální držák pro afokální astrofotografii. Na jednu jeho stranu pevně uchytíte fotoaparát, zatímco druhou stranu zafixujete na okulár dalekohledu. Fotoaparát navíc můžete na držáku posouvat zpravidla ve třech směrech (nahoru a dolů, zleva doprava a dopředu i dozadu vůči okuláru), abyste tak dosáhli správné souososti s dalekohledem.
S vhodným držákem se afokální fotografie nesmírně zjednoduší a bude vás bavit. Samozřejmě se přitom nemusíte omezit jen na nebeské cíle, ale můžete fotit i pozemské objekty. Jak tedy postupovat?
Digitální kompakt či chytrý telefon upněte do držáku a zkuste jej zaostřit na nekonečno. Poté držák nasaďte na okulár dalekohledu, který je již zaostřený pro pohled očima a míří na váš cíl. Mezi objektivem fotoaparátu a výstupní čočkou okuláru by měla být zhruba centimetrová mezera. Následuje správné sesouosení obou optických přístrojů: Orientujte se přitom podle náhledu na displeji kompaktu či chytrého telefonu.
TIP: Jak fotit vesmír (3): Začínáme s fotografováním hvězdného nebe
Nestačí však jen vidět samotný snímaný objekt – měli byste dbát i na to, aby se střed fotografie kryl se středem zorného pole soustavy fotoaparát–dalekohled. Pro lepší představu si zkuste udělat pár denních snímků se světlým pozadím. Právě na nich zorné pole krásně vynikne. Pak už jen stačí celou soustavu zaostřit pomocí ostření dalekohledu a můžete začít fotit!
Tipy a triky
Vlastníte-li jednodušší fotoaparát, budete se muset spolehnout na plně automatický režim přístroje, eventuálně lze výslednou podobu snímku ovlivnit jen pomocí tzv. kompenzace expozice. Pokud však můžete ručně nastavit dobu expozice i citlivost ISO, určitě s nimi experimentujte. Při focení také používejte samospoušť, abyste se dalekohledu při pořizování fotografie nedotýkali – jinak hrozí, že bude výsledek vlivem chvění přístroje rozmazaný. U kompaktů s proměnným ohniskem (optickým zoomem) nezapomeňte otestovat i různé úrovně zoomu. Jen myslete na to, že se v takovém případě délka objektivu mění a mohli byste s ním narazit do okuláru.