Jak dlouho trvá jeden den na různých planetách Sluneční soustavy?

Merkur

Merkur je Slunci nejbližší planetou – v nejkratším místě jej od naší hvězdy dělí 46 milionů kilometrů, v nejvzdálenějším pak téměř 70 milionů kilometrů. Jedno otočení kolem vlastní osy trvá na Merkuru něco málo přes 58 pozemských dnů. Neznamená to ale, že bychom na Merkuru zažili svítání jednou za 58 dnů – vlivem pomalé rotace trvá jeden sluneční den na Merkuru 176 pozemských dnů. Oproti tomu jeden rok na Merkuru by trval jen 88 pozemských dnů. Ano, jeden den je na Merkuru dvakrát tak dlouhý jako jeden rok!

Venuše

Venuše bývá označována za dvojče Země a jeden den by tak na ní mohl trvat podobně dlouhou dobu jako na naší planetě. Venuše je ale velký lenoch – její rotační rychlost je jen 6,5 kilometrů v hodině (v porovnání s 1 670 kilometry v hodině v případě Země) a jde tak o nejpomalejší planetu v naší Sluneční soustavě. Kvůli tomu trvá jeden den na Venuši zhruba 243 pozemských dnů. A za jak dlouho bychom na Venuši oslavili narozeniny? Planeta obkrouží svou mateřskou hvězdu za 224,7 pozemských dnů – což znamená, že jeden den trvá na Venuši déle, než celý rok.

Země

Každé školou povinné dítě ví, že jeden den na Zemi trvá 24 hodin, což ale není tak úplně pravda. Doba jedné otočky kolem vlastní osy trvá na Zemi 23 hodin 56 minut a 4,1 sekundy. Také na naší planetě existují jisté zvláštnosti – neplatí například, že svítání přichází jednou za 24 hodin. Pokud bychom stáli na některém z pólů, neviděli bychom východ Slunce až 179 dnů v roce.

Mars

Nejen díky příběhu Marka Watneyho víme, že jeden den (tedy v marsovštině jeden sol), trvá na rudé planetě 24 hodin 37 minut a 22 sekund – což je 1,025957 pozemského dne. Rozdíl bychom zde ale našli v délce jednotlivých "ročních období". Vzhledem ke vzdálenosti od Slunce zde léto i zima trvají téměř dva pozemské roky – 686,9 pozemských dnů, nebo chcete-li 668,6 marsovských solů.

Jupiter

Kdo by na největší planetě čekal nejdelší den, byl by zklamán – jeden den na Jupiteru oficiálně trvá jen 9 hodin, 55 minut a 30 sekund. Je to pochopitelně dáno jeho rychlou rotací – rovníková rychlost rotace Jupitera je okolo 45 300 kilometrů v hodině. Vysoká rychlost rotace je také jedním z hlavních příčin pověstných Jupiterových bouří. Délka dne ale není všude stejná, vzhledem k tomu že Jupiter nemá pevné jádro je rychlost rotace jeho atmosféry na rovníku jiná, než u jeho pólů. Tento rozdíl přitom činí přibližně 5 pozemských minut.

Saturn

Pro Saturn platí podobné zákonitosti jako pro Jupiter. Také jeho rychlost rotace je mimořádně vysoká – zhruba 35 500 kilometrů v hodině, jedna otočka tak na Saturnu trvá jen 10 hodin a 33 minut. Stejně jako u Jupitera i pro Saturn platí, že v různých částech je doba jeho rotace jiná. Jeden rok na Saturnu trvá 10 759 pozemských dnů, tedy něco málo přes 29 pozemských let.

Uran

V případě Uranu je stanovení délky jednoho dne poněkud komplikované – jednu otočku kolem své osy zvládne Uran za 17 hodin 14 minut a 24 sekund, což je ekvivalent 0,71833 pozemského dne. Svou roli ale hraje extrémní sklon jeho osy. Rotační osa Uranu leží téměř v ekliptice, v důsledku toho během Uranova roku svítí Slunce střídavě na severní a jižní pól podle toho, jak ke Slunci póly postupně míří. Den na pólu pak trvá 42 let a následuje po něm 42 let dlouhá noc. Pouze ve dvou částech orbity, kdy je planeta natočena rovníkem ke Slunci, vychází a zapadá Slunce na Uranu obdobně jako na Zemi.

Neptun

Stanovení délky dne není snadné ani v případě Neptunu -  jeho rotační perioda je zhruba 16 hodin, 6 minut a 36 sekund, což je ekvivalent 0,6713 pozemského dne. Jeho póly se ovšem otáčení výrazně rychleji než rovník. V případě Neptunu pak platí, že tyto rozdíly jsou největší v celé Sluneční soustavě. Jedna otočka na Neptunově rovníku trvá zhruba 18 hodin, zatímco na pólech je to až o 4 hodiny méně. Střídání „ročních období“ je na Saturnu podobné jako na Zemi nebo na Marsu, každé období zde ale trvá zhruba 40 let a mnohem delší je i jeden rok. Narozeniny bychom tak na Neptunu oslavili přibližně jednou za 165 pozemských let.