Jak dlouho jsou zjistitelné heroin, marihuana nebo amfetaminy v lidském těle?

Před dvaceti lety měla Česká republika svého prvního (a posledního) pilota Formule 1, Tomáše Engeho. Jeho zářná kariérní hvězda však pohasla stejně rychle, jako vzešla, a to kvůli pozitivnímu nálezu tetrahydrokanabinolu (THC) v moči, jehož hladina desetinásobně překročila povolené množství. Sám Enge se bránil, že před závodem drogu neužil a pouze dříve si několikrát potáhl z marihuanové cigarety, kterou mu nabídl kamarád, když nemohl usnout. Je opravdu možné, že ojedinělý úlet s drogou zanechá v organismu dlouhodobé stopy? Odpověď je poměrně jednoznačná – ano, je.

Žádaný jed

Obor zvaný toxikologie se zabývá naukou o cizorodých jedovatých látkách a jejich účincích na lidský organismus. Toxikologie sdílí mnoho společného s farmakologií, tedy naukou o léčivech. Není to příliš překvapivé, neboť již Paracelsus prohlásil, že všechny látky jsou jedy a pouze množství odlišuje léčiva od jedů. Tento princip zůstává obecně platný i dnes. Jak léčiva, tak jedy mají v tomto ohledu mnoho společného.

Ve většině případů se jedná o látky cizorodé, našemu tělu nevlastní, s definovanou biologickou aktivitou. V případě léčiv se jedná o účinky převážně chtěné a žádané, u jedů převážně nechtěné. Specifická situace nastává u drog, neboť ty jsou většinou užívány záměrně s cílem navození příjemného stavu, svou povahou se však jedná z větší či menší míry o jedy, jejichž nežádoucí účinky jsou značné. Přesto se některé z nich tolerují a jsou legální, v našich končinách jmenujme například nikotin, kofein či ethylalkohol, jejichž užívání může být škodlivé, zákon je však nezakazuje.

Farmakologie a toxikologie se v oblasti cizorodých látek zabývají dvěma význačnými odvětvími. Prvním je farmakodynamika – ta zjednodušeně řečeno zkoumá to, co udělá látka s naším tělem. Druhým odvětvím je farmakokinetika, která popisuje osud cizorodé látky v organismu od jejího příjmu až po úplné vyloučení.

Zůstaneš dlouho v nás

Doba, po kterou zůstane cizorodá látka v organismu, závisí na mnoha faktorech. Prvním z nich je způsob podání – droga aplikovaná nitrožilně má maximální koncentraci v krvi ihned po podání, látka požitá ústy se vstřebává postupně. Navíc je třeba si uvědomit, že drogy ani léčiva nezůstávají v krvi, ale v závislosti na svých fyzikálně-chemických vlastnostech cestují do různých orgánů, kde se mohou ukládat a později uvolňovat zpět. Následně jsou látky metabolizovány (nejčastěji v játrech) a upraveny tak, aby mohly být vyloučeny buď ledvinami do moči, nebo žlučí do střeva, odkud odejdou se stolicí.

Metabolické zpracování cizorodých látek lze popsat matematicky dvěma způsoby: Slouží k tomu tzv. kinetika nultého a prvního řádu. U kinetiky prvního řádu závisí rychlost odbourání na množství látky v těle a křivka poklesu má exponenciální tvar, což se týká většiny drog.

Alkohol je naproti tomu typickým představitelem kinetiky nultého řádu, protože jeho množství v těle po požití alkoholických nápojů mnohonásobně přesahuje kapacitu jater na jeho odbourávání. Bez ohledu na množství alkoholu v krvi tedy jeho pokles probíhá konstantní rychlostí. Díky tomu lze zpětně dopočítat na základě aktuálně naměřené hodnoty v krvi původní hladinu, a to i o hodiny zpětně.

Přesná doba, po kterou droga zůstane v našem v těle, závisí na mnoha faktorech. Kromě typu drogy záleží i na dávce, věku, pohlaví a zdraví uživatele. Jak dlouho zůstane droga v měřitelném množství v těle, je otázka, již si kladou jak uživatelé drog, tak i například lidé užívající legálně farmaka ovlivňující duševní stav, sportovci nebo forenzní toxikologové. Odpověď je bohužel velmi nejednoznačná a může se u různých lidí lišit i řádově. Stále platí, že jediným způsobem, jak si zajistit negativní test na drogy, je žádné neužívat. Podívejme se nyní na vlastnosti některých nejčastěji užívaných látek a jejich osud v organismu.

Zákeřná rezidua

Biologické poločasy nejrozšířenějších drog jsou poměrně krátké. U heroinu se jedná o dvě až šest minut, u kokainu asi o hodinu, u MDMA o osm hodin a u metamfetaminu o jedenáct hodin. Biologický poločas THC však činí čtyři až šest dní. Většina legálně předepisovaných návykových látek (opioidy či benzodiazepiny) pak má svůj biologický poločas v řádu hodin. Jak je to s detekovatelností při vyšetřeních? Obecně platí, že nejkratší dobu přetrvávají měřitelné koncentrace v krvi. V moči detekujeme metabolity drog rozpustné ve vodě, jež lze vysledovat někdy i za dlouhé týdny.

Orientační testy se zaměřují většinou na odběr slin (drogy lze takto detekovat spíše bezprostředně po požití) a na vzorky moči (zde mohou drogy přetrvávat i několik týdnů). Nejčastěji zkoumané látky jsou THC, opiody, kokain, sedativa, amfetaminy (např. pervitin), u sportovců i steroidy. Testy na drogy mohou mít různý účel: prověření zaměstnanců u rizikových činností, sportovců kvůli dopingu, pachatelů či obětí trestných činů, případně sledování hladiny léčiv u některých medikamentů.

Většina návykových látek zůstává v těle několik dní po posledním užití. Opioidy jako heroin či oxykodon lze detekovat jeden až tři dny po užití, stimulanty jako pervitin a kokain obvykle podobně, asi dva či tři dny. O něco déle jsou zjistitelné barbituráty (dle některých výzkumů až šest týdnů), marihuana v detekovatelném množství přetrvává v moči až 30 dní.

Legální, přesto nebezpečné

Zajímavé jsou i vlastnosti legální drogy nikotinu, jehož biologický poločas je asi dvě hodiny. Abstinenční příznaky u kuřáků se proto dostavují velmi rychle po poslední cigaretě. V těle se však nikotin metabolizuje na další produkty, zejména kotinin, jehož biologický poločas je mnohem delší. Stopy po užívání nikotinu jsou detekovatelné v krvi či moči ještě asi dva týdny po poslední cigaretě, závisí však na míře užívání a věku kuřáka. 

Co se týká další legální drogy – kofeinu – její biologický poločas je asi pět hodin. Aby byl vliv kofeinu zanedbatelný, musí proto uplynout zhruba 20 hodin. Pokud si dáme v pět odpoledne silný čaj, ještě v osm večer budeme mít v krvi polovinu dávky kofeinu. Vzhledem k nepříznivému vlivu na kvalitu spánku se proto nedoporučuje pít kofeinové nápoje v odpoledních a večerních hodinách. 

Uživatelé drog se již od počátku vzniku testů snažili najít způsob, jak detekci cizorodých látek obalamutit. Specifickou skupinou v tomto ohledu jsou sportovci, kteří užívají cizorodé látky (legální či nelegální) jako doping. Existuje velké množství tradovaných „zaručených“ postupů, jak zamaskovat přítomnost drogy v těle. Jedná se například o pití velkého množství vody ve snaze naředit moč a snížit koncentraci látky v moči, případně se vzorek moči upraví aditivem.

Kolísavá hodnota

Existují žvýkačky, jež mají zamaskovat přítomnost drogy ve slinách. Ačkoli většina těchto podvodných postupů nefunguje, některé přece jen mohou analýzu zakázaných látek zkreslit. Proto jsou zejména ve sportu kromě dopingu zakázány i tzv. maskovací látky. Jedná se například o některé medikamenty na podporu tvorby moči nebo léky užívané na léčbu dny, jež ovlivňují složení moči.

Je třeba mít na paměti fakt, že řada návykových látek může být detekovatelná po dlouhou dobu. Především u dopravních nehod se pak byť jediný joint vykouřený před týdnem může velmi prodražit, stejně tak u sportovců nebo v práci, kde může test na drogy nařídit zaměstnavatel.

TIP: Pod pokličkou: Jak účinkují nejznámější drogy na lidský organismus

Byť jsou u nás některé lehké drogy společensky tolerovány, je dobré myslet na jejich možnou dlouhodobou stopu v organismu a případné neblahé důsledky. Nikdo totiž neví přesně, za jak dlouho zrovna on bude mít v těle opět nulovou hladinu.