Voyager 1 dosáhl jako první těleso vyrobené lidskou rukou mezihvězdného prostoru. Ponořil se do něj po překročení tzv. heliopauzy v srpnu roku 2012. V současnosti od nás sondu dělí 139 astronomických jednotek, tedy víc než 20,8 miliardy kilometrů.
Přestože družice odstartovala už v roce 1977, některé z přístrojů na její palubě dosud fungují a poskytují nám unikátní svědectví o dění v místech, odkud jinak nemáme žádné přímé informace. Z jedenácti palubních zařízení jich stále pracuje pět: Například detektor plazmových vln shromažďuje data o povaze okolního prostředí a mimo jiné měří hustotu plazmatu. Další přístroje určují vlastnosti kosmického záření nebo charakter magnetického pole v bezprostřední blízkosti sondy.
Vědci očekávají, že sběr dat postupně ukončí kolem roku 2020, neboť výkon radioizotopového generátoru stále klesá a zhruba v roce 2025 již zřejmě nezvládne napájet ani jedno zařízení na palubě. Teprve poté se vědecká část mise Voyager 1 uzavře.
