Izraelská sonda Berešít nezvládla přistání na Měsíci

Během přistání se Berešít potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Ještě předtím, než se sondou letové středisko ztratilo kontakt, odeslal přístroj z výšky 22 kilometrů nad Měsícem fotografii. Na ní jsou patrné lunární povrch, přistávací vzpěra a také izraelská vlajka s heslem „Malá země, velké sny“.

Přistání sondy mělo proběhnout zcela automaticky bez zásahu pozemního řídícího střediska. Úkolem landeru bylo zpomalit z rychlosti 1,7 km/s na nulu těsně nad povrchem. Na povrch Měsíce měl dosednout volným pádem z výšky zhruba 5 metrů.

Tvrdý pád

V první fázi vypadalo přistání nadějně, přibližně 7 kilometrů nad povrchem ale začal lander zrychlovat. Operátoři se pokusili problém vyřešit rychlým resetem palubního počítače, zásah ale nepřinesl očekávaný výsledek a přístroj tvrdě dopadl na povrch Měsíce. Z posledních telemetrických dat vyplývá, že 149 metrů nad povrchem měl lander vertikální rychlost 134 metrů za sekundu

„Máme na co být hrdí,“ řekl Morris Kahn, předseda organizace SpaceIL. „Nepřestávejte věřit! Dostali jsme se blízko, bohužel jsem s přistáním neuspěli,“ uvedla organizace na Twitteru.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír vyjádřil nad zničením sondy lítost, zároveň ale organizaci SpaceIL pogratuloval za to, že dokázala soukromě financovaný aparát na Měsíc vyslat.

Robotickou sondu Berešít vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a nějakou dobu kroužila po oběžné dráze kolem Měsíce. Izrael se tak stal sedmým státem, kterému se podařilo na tuto orbitu uvést svůj kosmický aparát. 

TIP: Čínská sonda Čchang-e 4 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce

Přístroj, dlouhý přibližně půldruhého metru, měl zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch. Berešít byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.