Infografika: Největší dalekohledy světa
Platí: čím větší dalekohled, tím dále dohlédneme, spatříme menší a méně zářící objekty, rozlišíme více detailů, nahlédneme do vzdálenější minulosti vesmíru. Jak si vedou jednotlivé dalekohledy v přímém srovnání?
Za více než 400 let pokročili hvězdáři od dalekohledů s malými čočkami, které zvětšovaly 3×, až k dalekohledům umožňujícím pozorovat kosmické objekty na samotné hranici pozorovatelného vesmíru.
TIP: Jak fungují a jak se liší vesmírné dalekohledy?
Rozvoj kosmonautiky pak umožnil dopravu dalekohledů na oběžnou dráhu kolem Země a budování velkých kosmických observatoří. Oproti pozemním dalekohledům jim nepřekáží oblačnost či zemské ovzduší; mohou také pozorovat elektromagnetické záření, které nemůže proniknout na zemský povrch.
Oči upřené do vesmíru
Astronomové žádají stále větší pozemní dalekohledy, aby mohli vesmír studovat ještě detailněji. Konstruktéry v tomto ohledu svazuje zemská gravitace, technické a technologické poznatky a finanční náklady. Nadlouho bude zřejmě vrcholem konstrukce teleskopů evropský dalekohled E-ELT, Extrémně velký evropský dalekohled s objektivem o průměru 39,3 m. Původně se uvažovalo o monstru s průměrem sto metrů, což se ukázalo být nad lidský důvtip a možnosti.
TIP: Přehled největších dalekohledů světa
Nestačí jen velké dalekohledy – jejich objektivy musí být vybroušeny mimořádně přesně. Navíc musí být optická plocha neustále udržována v ideálním tvaru. Nezbytnou součástí velkých dalekohledů jsou systémy aktivní a adaptivní optiky. U dalekohledu E-ELT bude jako součást optického systému jedno zrcadlo podepřeno soustavou 6 000 aktivních členů (aktuátorů), jejichž úkolem bude „zakřivovat“ tvar zrcadla v závislosti na stavu atmosféry až tisíckrát za sekundu, čímž bude dosaženo mimořádně kvalitního obrazu.
V grafickém přehledu jsou vyobrazena primární zrcadla vybraných největších funkčních i plánovaných dalekohledů. V závorce je uveden rok vybudování.
