Infarktová sezona: Vánoce a přelom roku představují pro srdce nejrizikovější období
Zima našemu srdci nepřeje: Podle statistik řeší lékaři nejvíc infarktů během prosince a ledna. Příčina však netkví jen v ročním období, ale také ve stresu z Vánoc
Podle statistik dochází k srdečním příhodám nejčastěji během oslav vánočních svátků a silvestra. Kardiologové potvrzují souvislost s nižšími venkovními teplotami: Jak uvádí přední český odborník na nemoci srdce a cév Aleš Linhart, pokles rtuti o sedm stupňů zvyšuje riziko infarktu asi o 10 %. V mrazu se cévy stahují a krev jimi proudí obtížněji, což v kombinaci s větší fyzickou aktivitou tvoří značně rizikový faktor.
Nebezpečné svátky
Kromě toho vstupují do hry i další proměnné. Ve studii, kterou v roce 2004 publikoval časopis Circulation, analyzovali američtí vědci databázi úmrtních listů z let 1973–2001 a zaměřili se na diagnózy související se srdcem. Ukázalo se, že počet fatálních srdečních selhání se v prosinci vždy postupně zvyšuje, na Štědrý den dosáhne vrcholu a následně mírně poklesne; 1. ledna pak opět stoupne a po zbytek zimy zůstane vysoký. Obdobné výsledky přicházejí i z dalších zemí: Například ve Švédsku narůstá pravděpodobnost infarktu mezi Štědrým dnem a Novým rokem o 15 %.
Zvýšený výskyt srdečních příhod však zaznamenali i na Novém Zélandu, kde Vánoce připadají na léto. Je tedy zřejmé, že srdeční sval reaguje nejen na změny venkovních teplot, ale rovněž na aktuálně prožívané události. Nutno ovšem zdůraznit, že je řeč výhradně o fatálních infarktech, kdy se pacienti nedostali k lékaři včas.
Jako možný důvod, proč k popsanému dochází zejména během Vánoc, vědci uvádějí, že dotyční většinou „nechtějí o svátcích ostatní obtěžovat“. Pokud se přitom sanitka přivolá do deseti minut od prvních příznaků – tedy prudké bolesti na hrudi, mravenčení v levé ruce nebo dušnosti – existuje 95% šance na záchranu.