Zhouba jasanů: Vědci varují před bezprecedentní ekologickou katastrofou
Vědci varují před blížící se ekologickou katastrofou – invazní druh brouka podle nich v USA v příštích třiceti letech zlikviduje více než milion jasanů
Ekoložka Emma Hudginsová z kanadské McGillovy univerzity se svým týmem přinesla mrazivou předpověď blížící se ekologické katastrofy. Do roku 2050 by podle ní ve Spojených státech mohlo zmizet až 1,4 milionu jasanů. Škody vědci odhadují na 30 milionů dolarů ročně (v přepočtu přibližně 660 milionů korun). Viníkem katastrofy je podle Hudginsové invazní polník jasanový (Agrilus planipennis).
Smaragdově zbarvený polník jasanový, známý také pod jménem krasec jasanový, pochází z mírného pásu východní Asie. Zřejmě v průběhu osmdesátých let pronikl na východ Spojených států, kde se od té doby velmi úspěšně šíří. Patří mezi významné podkorní škůdce jasanů a jím napadené stromy jsou odsouzeny k rychlému zániku. K úplnému odumření stromu dochází obvykle po třech letech od napadení, při silnějším napadení již po roce až dvou.
Důležitost biodiverzity
Za nejzranitelnější považuje Hudginsová městské oblasti v New Yorku, Chicagu a Milwaukee, s vysokým výskytem jasanů. Invazní krasec by mohl vyhubit jasany ve více než 6 000 městských oblastech. V oblasti jižní a střední části USA by se podle vědců mohlo jednat až o 98,8 % všech jasanů. Jako jeden z hlavních důvodů vědci označují nedostatečnou pestrost výsadby stromů ve městech.
Podle Hudginsové studie nese velmi důležité poučení: „Naše výsledky, jak doufám, se stanou varováním proti pěstování jediného druhu stromu v rámci celých měst. Právě to se bohužel stalo s jasany v mnoha městech severní Ameriky.“
TIP: Podzemní invaze: Severní Amerika čelí přívalu „zlých“ žížal
„Mnohým městským oblastem dominuje jeden druh nebo jeden rod stromů, což znamená, že nové druhy invazních škůdců se mohou snadno šířit,“ říká ekolog Frank Koch z USDA Forest Service Southern Research Station, přední vědecké organizace pro výzkum přírodních zdrojů a udržitelnosti ve Spojených státech. Města jsou podle něj škůdcům přívětivým prostředním – vyskytuje se v nich méně přirozených predátorů a panují v nich vyšší teploty ve srovnání s blízkými přírodními lesy. To vše tvoří příhodné podmínky pro nekontrolovatelné šíření invazních druhů hmyzu.
