Závisí velikost a povaha jádra planety také na jejích rozměrech?
Velikost a povaha jádra planety – například zda je pevné, nebo tekuté – závisejí na několika faktorech, z nichž rozměr oběžnice plní sice důležitou úlohu, ale nejde o faktor jediný.
Planetární jádro vzniká při formování daného tělesa a jeho výsledná forma a velikost se odvíjejí nejen od podmínek v protoplanetárním disku, z nějž se planeta utváří, ale také od teploty a tlaku v jejím nitru a od dalších činitelů. Nelze tedy říct, že stejně velké oběžnice mají ve výsledku stejně velké jádro. Například zemské jádro sestávající z železa a niklu se nachází v tekutém stavu, ale pod extrémním tlakem. Oproti tomu v nitru téměř stejně velké Venuše zřejmě nepanuje takový tlak a její jádro je nejspíš pevné.
Obecně však mají rozměrnější planety tendenci mít větší jádra, protože mají větší objem, a tedy víc materiálu, z nějž se může jejich „srdce“ utvořit. Roli ovšem může hrát i vzdálenost od centrální hvězdy. Pokud například planeta velmi rychle utuhne, nedochází k dostatečné gravitační stratifikaci prvků v jejím nitru a obvykle bude mít jádro menší. V neposlední řadě je podstatná rovněž dostupnost chemických elementů: Jádra plynných obrů v naší soustavě obsahují značné množství těkavých prvků jako vodíku či helia, protože dál od Slunce bylo jejich zastoupení výrazně vyšší než v centru systému.
