Žáby na jarním tahu: Nebezpečná migrace pro zachování rodu

Pro studenokrevné živočichy jakými jsou například obojživelníci, je období zimy obzvlášť náročné. Metamorfovaná mláďata totiž musí dosáhnout určité velikosti a nabrat potřebnou hmotnost, aby měla před další zimou dostatečné zásoby živin.

Právě obojživelníci jsou mezi studenokrevnými živočichy jakýmisi vlajkovými druhy, o kterých každé jaro slyšíme v souvislosti s upozorněním na jarní migrace. Při těchto hromadných přesunech dochází v Evropě kvůli automobilismu, ale také obyčejnému vandalismu či jiným lidským činnostem, k největším populačním ztrátám. Obojživelníci přímo žádají o naši pozornost a ochranu, protože svět bez této úžasné a v současnosti nejohroženější skupiny obratlovců by už nikdy nebyl tím, čím je.

Explozivní námluvy

Jedním z nejznámějších a nejmasověji migrujících obojživelníků Evropy je ropucha obecná (Bufo bufo), jedna ze tří ropuch, kterou můžete pozorovat na českém území. Jakmile ropuchy dosáhnou věku 3–4 let a tedy i pohlavní dospělosti, velice silně pocítí potřebu rozmnožovat se. Tehdy hledají vhodná vodní stanoviště, na nichž by mohly dál předat svůj genetický potenciál. V březnu nebo v první polovině dubna, když teplota vystoupí na více než 10 °C, dochází k prvním migracím, při nichž se ropuchy začínají párovat.

Při milostném spojení se samec přichytne hřbetu samice a předníma nohama se zaklíní za její přední končetiny. Tato poloha se nazývá amplexus axilaris a je typická právě pro vývojově mladší skupiny obojživelníků, jakými jsou ropuchy, skokani či rosničky. Samci mají v této době vysokou hladinu testosteronu. Jsou přitahováni nejrůznějšími hmatovými vjemy a reagují na každý pohyb, kterým by mohl znamenat potenciální partnerku. Tím se liší od jiných druhů obojživelníků, kteří mají pro rozmnožování k dispozici delší dobu a nepotřebují se tedy v době námluv shlukovat do tak početných a těsných skupin. Samci jiných obojživelných druhů jsou spíše trpělivější a svůj protějšek se snaží přilákat. Například vlastními hlasovými projevy.

Naproti tomu námluvy u našich ropuch probíhají explozivně. Koncentrace konkurentů na omezených místech rozmnožování je dost vysoká a nepohyblivý, pouze kvákající samec by tak měl malou šanci, že získá nějakou partnerku.

Cesta k nové generaci

Bylo vypozorováno, že čím je populační hustota žab na rozmnožovacích stanovištích větší, tím víc u samců převažuje aktivní hledání samic nad voláním. Přesto u ropuch můžete v době námluv zaslechnout i tiché trylkování. Během zmatečného a někdy i marného hledání jsou hormonálně poblouznění samci schopni místo samice uchopit i rybu nebo jiný předmět. Při značné převaze samců pak někdy i více jedinců obklopí jedinou samici. Někdy může u jediné nevěsty dojít k tlačenici 10 i 12 samců. Topící se samička se pak marně snaží dostat z objetí, které už není láskyplné, ale naopak smrtící.

Pokud ovšem dojde ke spárování tak jak má a podmínky prostředí to dovolují, přebírá hlavní roli samice. Ta začne počátek kladení vajíček signalizovat silným prohnutím trupu a zadními končetinami, které jsou teď napnuté a roztažené. Samec své končetiny složí nad kloaku samice a v takto vytvořené poloze dochází k oplozování vajec přímo v rozmnožovacích vodách. Oplození je vnější – samice vypuzuje z každého vejcovodu zhruba 20 cm dlouhý provazcovitý úsek s vajíčky a samec přitom vypouští sperma. V tomto okamžiku mají samci zavřené oči, což trvá pět až deset minut. Pak následuje zhruba stejně dlouhá pauza a celý akt se opakuje.

TIP: Příčiny vymírání obojživelníků: Křehcí živočichové čelí dvojité pohromě

Poté se samci a samice rozdělují a brzy opouštějí vodu. Zůstává po nich snůška, která je v případě našich ropuch charakteristický rosolovitý provazec dlouhý i deset metrů. Vajíčka jsou černá, asi 2 mm velká a v jednom provazci jich může být až 6 800 kusů. Nová generace se líhne za poměrně krátkou dobu. Jejich larvální vývoj trvá asi 2–3 měsíce a poté dochází k proměně na malé, dospělcům relativně podobné juvenilní jedince.