Za chronotyp „ranních ptáčat“ zřejmě vděčíme pletkám Homo sapiens s neandertálci
Mezidruhové pletky druhu Homo sapiens s neandertálci zanechaly v naší DNA spoustu záznamů. Jedním z nich je zřejmě i schopnost našeho ranního vstávání
Když do Evropy (a také do Asie) na sklonku nejmladší doby ledové dorazili první lidé našeho druhu Homo sapiens, vstoupili do prostředí, které se v mnohém lišilo od jejich africké domoviny. Museli se přizpůsobit celé řadě nových faktorů prostředí, včetně mnohem větší proměnlivosti délky dne během roku. V Africe jsou dny a noci po celý rok víceméně stejně dlouhé. V Evropě se lidé druhu Homo sapiens setkali s velmi dlouhými letními dny, po nichž pak v zimě následovaly velmi dlouhé noci.
Chvála mezidruhovým pletkám
Naštěstí v té době v Evropě již poměrně dlouho žili naši velmi blízcí příbuzní, neandertálci, kteří byli lépe přizpůsobeni životu ve vyšších zeměpisných šířkách. Naši předci se s nimi občas křížili a díky těmto pletkám máme v genomu celou řadu neandertálských sekvencí.
Tým amerických odborníků, který vedl John Capra z Kalifornské univerzity v San Franciscu, analyzoval vybrané lidské genomy pomocí speciální umělé inteligence, vybavené algoritmy, které jí umožňují pracovat se sekvencemi DNA. Umělá inteligence během této analýzy pátrala po archaických variantách genů, které jsou zodpovědné za naše vnitřní biologické rytmy.
V našem těle pracuje důmyslný systém biologických hodin, který řídí řadu vnitřních procesů, od trávení až po ukládání vzpomínek, a zároveň je nastavený tak, aby nám umožňoval reagovat na rozmanité podmínky prostředí, včetně délky dne a noci. Badatelům se podařilo vystopovat celou řadu variant genů souvisejících s vnitřními hodinami, které jsme podle všeho získali díky zmíněným pletkám s neandertálci.
Neandertálská ranní ptáčata
Detailní analýzy těchto variant, které doposud nebyly publikovány a neprošly tak recenzním řízením, přivedly vědce k závěru, že většina změn, které souvisejí se získáním „neandrtálských“ sekvencí spojených s vnitřními hodinami, směřuje jedním směrem – významně zvyšují pravděpodobnost, že jejich nositel bude tzv. „ranní ptáče.“
TIP: „Ranní ptáčata“ jsou zdravější a podávají lepší výkony v práci
Zatím není do úplně jasné, jak se časné vstávání podílí na přizpůsobení se vyšším zeměpisným šířkám. V každém případě ale nelze přehlédnout, že stejné posuny vnitřních hodin vykazuje i řada dalších druhů, které dnes žijí v těchto oblastech. Například octomilkám geny ranních ptáčat pomáhají synchronizovat jejich vnitřní biologické hodiny s letním obdobím, kdy jsou delší dny.
