Z civilisty vojákem: Jak vstoupit do Armády České republiky (2)

Vojáci, kteří již sloužili dříve, projdou pouze jednoměsíčním zdokonalovacím kursem, ale všichni nováčci musí absolvovat tříměsíční kurs základní přípravy. Po ubytování v kasárnách v Dědicích branci vyfasují výstroj a začnou se z nich postupně stávat vojáci. Výcvik se dělí na čtyři fáze, přičemž zdokonalování různých dovedností probíhá ve všech z nich současně, byť každá se zaměřuje na něco jiného.

Předchozí část: Jak vstoupit do Armády České republiky (1)

Tři měsíce drilu

V první fázi instruktoři důkladně prověří fyzickou zdatnost i psychickou odolnost svých svěřenců. Přezkoušení je zaměřeno na výkony na překážkové dráze a pěší pochody na kratší vzdálenosti do 8 km. Ve druhé fázi se vojáci naučí manipulovat s pistolí, samopalem a ručními granáty a závěrečná zkouška se skládá mimo jiné ze střeleb a pochodu na 10 km. Třetí část výcviku již nutí brance použít nabyté dovednosti v rámci taktické přípravy. Při přesunu, útoku i obraně se dbá na soudržnost jednotky a týmový duch.

Instruktoři poté hodnotí kromě jiného i střelbu dvojic, výcvik v sebeobraně a boj zblízka a pěší pochod až na 15 km. Závěrečná fáze kursu základní přípravy pak všechny schopnosti rozvíjí a vojáci se učí mimo jiné překonávat nepřátelskou obranu, přežívat v terénu, nebo používat efektivně všechny zbraně v rámci družstva. Ti, kteří výcvik úspěšně zvládnou, jsou následně přeloženi ke konkrétnímu útvaru podle svého služebního zařazení. Tou dobou již za sebou mají také vojenskou přísahu, při níž slíbili věrnost České republice a ochotu bránit stát před jakýmkoliv vnějším útokem. Kariéra nových vojáků může začít.

Aktivní záloha

Jak se na přelomu tisíciletí postupně měnila struktura armády z branecké na profesionální, vznikla potřeba zajištění nových záložních kádrů, které by nahradily odcházející vojáky základní služby. V roce 1999 povolal náčelník generálního štábu Jiří Šedivý první záložníky na dobrovolná cvičení. O tři roky později se pak začaly utvářet první útvary a k 1. lednu 2004 dostala Aktivní záloha také zákonný rámec.

V současnosti slouží v každém kraji jedna pěší rota a při různých specializovaných útvarech pak fungují další jednotky. Jedná se například o Palebnou baterii AZ 13. dělostřeleckého pluku, tankovou rotu AZ 73. tankového praporu nebo záchrannou rotu AZ 151. ženijního praporu. Uchazeč o službu v Aktivní záloze musí absolvovat šestitýdenní kurs základní přípravy ve Vyškově a poté opakovaná každoroční cvičení v délce až čtyř týdnů.

Dříve AČR neměla dost prostředků na to, aby cvičení probíhala v plném rozsahu, ale v posledních dvou letech se situace pomalu zlepšuje. Armáda také záložníkům vyplácí vyšší náhradu za ušlou mzdu, než tomu bylo dříve. Úroveň Aktivní zálohy dokumentuje také to, že se její příslušníci dokonce zúčastní letošního mezinárodního cvičení Ample Strike 2016, kde budou plnit roli strážní služby. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře jsou schopni se postavit vedle jednotek české armády i při těchto náročných cvičeních.