Z čeho sestávají temné galaxie?
Temné galaxie jsou hypotetické objekty tvořené především temnou hmotou, obsahující jen velmi málo nebo žádné hvězdy. Vědci po těchto útvarech velmi intenzivně pátrají.
Vznik a vývoj vesmíru vysvětluje kosmologie – ta současná staví na obecné teorii relativity s příměsí chladné temné hmoty a temné energie neznámé podstaty. Poměrně dobře přitom vysvětluje velkorozměrový charakter pozorovaného kosmu, ale v detailech už tak úspěšná není. Mezi zásadní problémy patří tzv. satelitní galaxie, malé hvězdné ostrovy různých typů gravitačně vázané k větším protějškům: Ve vesmíru jich totiž pozorujeme mnohem méně, než předpovídá teorie.
Řešení by mohly skýtat tzv. temné galaxie, tedy hvězdná seskupení obsahující jen velmi málo stálic, nebo dokonce zcela postrádající hvězdnou složku. Předpokládá se, že by sestávaly především z chladného plynu a zřejmě z temné hmoty, a pak by tudíž prakticky nebylo možné je spatřit v optickém oboru. Projevovaly by se pouze gravitačně a také v rádiové oblasti, kde lze detekovat záření chladného neutrálního plynu.
Z pozorovacího hlediska představují temné galaxie hypotetický konstrukt. Je totiž velmi obtížné rozlišit mezi plynnou galaxií a oblakem plynu vytrženým z jiného hvězdného ostrova například slapovým působením v galaktické kupě. V současné době tedy známe jen pár kandidátů na temné galaxie, jejichž pečlivé prověření si vyžádá lepší pozorování.
Česká stopa
Do pátrání po temných galaxiích se před dvěma lety zapojili také vědci Astronomického ústavu AV ČR, kteří se zaměřili na zvláštní objekt AGESVC1 282 – útvar neutrálního vodíku patřící do galaktické kupy Virgo nacházející se ve vzdálenosti 23 Mpc.
Hmotnost vodíku v tomto objektu byla odhadnuta na asi 44 milionů hmotností Slunce. Z rádiových map pořízených teleskopem Arecibo vyplývá, že zdánlivý rozměr tohoto objektu je jistě mezi 10“ a 105“. Tento cíl byl 17. a 18. dubna 2020 mapován v optické oblasti 1,4metrovým Milankovićovým dalekohledem. Přístroj pořizoval sérii snímků s celkovou expoziční dobou 10,4 h. Na snímcích ovšem nebyl optický protějšek AGESVC1 282 zachycen.
Složený a kalibrovaný snímek centrovaný na polohu objektu AGESVC1 282. Rozměr snímku je 21,9×22,7 obloukových minut a černá úsečka vlevo dole představuje měřítko při předpokládané vzdálenosti 23 Mpc. (foto: Astronomický ústav AV ČR, CC0)
Autoři studie Rhys Taylor a Michal Bílek tak pravou podstatu objektu neodhalili. Vlastnosti objektu neodpovídají žádné myslitelné fyzikální interpretaci. Téměř jistě nejde o důsledek slapového působení ani o náporovým tlakem vytržený plyn. Zřejmě nejde ani o zmagnetizovaný oblak mezigalaktického plazmatu. Údaje však nepřesvědčují ani o původu v temné nebo nízko-svítivé galaxii.
