Webbův teleskop zacílil na vzácnou a bouřlivou Wolf-Rayetovu hvězdu

Wolf-Rayetovy hvězdy jsou velmi vzácná hvězdná monstra, která kolem sebe vyvrhují ohromné množství hmoty. Představují jednu ze závěrečných fází života velmi masivních hvězd, jejichž hmotnost přesahuje minimálně 20 Sluncí. Existence těchto hvězd netrvá dlouho, alespoň v kosmickém měřítku a bývá zakončena dramatickou explozí supernovy. 

Výzkum Wolf-Rayetových hvězd ale bývá velmi obtížný. Známe jich jen velmi málo, obvykle jsou dost vzdálené a typicky je zahalují velká mračna vyvržené hmoty. Vesmírný dalekohled Jamese Webba se v jednom ze svých prvních pozorování zaměřil právě na Wolf-Rayetovu hvězdu. Šlo o hvězdu WR 124, kterou pozoroval v doposud nevídaném detailu.

Pozorování bouřlivého monstra 

Webbův dalekohled pracuje v infračervené oblasti spektra a může tak pozorovat i objekty skryté za jinak neprůhlednými mračny v okolí Wolf-Rayetovy hvězdy. Na výsledném kompozitním snímku je patrná struktura vyvržené hmoty, z níž je možné vyčíst historii jednotlivých epizod, během nichž bouřlivá hvězda ztrácí svou hmotu.

Wolf-Rayetova hvězda je sice symbolem dramatického zániku velikých hvězd, ale astronomové v nich paradoxně vidí i nový začátek. Materiál, který Wolf-Rayetovy hvězdy vyvrhují do okolí, obsahuje rozmanité chemické prvky, které se mohou po čase stát součástí nových hvězd, planet a případně i organismů.

TIP: Dalekohled Jamese Webba objevil rekordně vzdálenou galaxii z počátku vesmíru

Pozorovaná Wolf-Rayetova hvězda WR 124 se nachází v souhvězdí Šípu, ve vzdálenosti asi 21 tisíc světelných let od Sluneční soustavy. Vlastnosti podobných hvězd se určují obtížně, protože jejich zářivost dosahuje extrémních hodnot a navíc často kolísá. Astronomové odhadují původní hmotnost WR 124 na 30 Sluncí, z čehož již hvězda hmotu odpovídající zhruba 10 Sluncím vyvrhla. Její zářivost vědci odhadují na více než 500 tisíc Sluncí a stáří na necelých 9 milionů let.