Webbův teleskop odhalil možné podmínky pro existenci života na dvou trpasličích planetách

Tělesa za oběžnou drahou Neptunu jsou vzhledem k extrémně nízkým teplotám považovaná za místa neslučitelná se životem jak jej známe. Životadárné Slunce se z těchto světů jeví jako sice relatvně jasná hvězda, mnoho tepla k nim z něj ale nedorazí. Nedávná pozorování Webbova dalekohledu ale ukazují, že by to nemusela být tak úplně pravda.

Zajímavý objev se týká velkých těles, trpasličích planet 136199 Eris a mírně šišaté 136472 Makemake. Ukazuje se totiž, že by obě tyto trpasličí planety mohly být stále geologicky aktivní. To zásadně mění náš pohled na objekty tohoto typu, včetně možného výskytu života.

Spektra trpasličích planet

Jak vyplývá z doposud nezveřejněné a nerecenzované studie, tým amerických odborníků, který vedl Christopher Glein z Jihozápadního výzkumného institutu v San Antoniu, prozkoumal spektra záření získaná z pozorování uvedených trpasličích planet prostřednictvím Webbova vesmírného dalekohledu.

Analýzy dat ukázaly, že některé z plynů, jejichž stopy byly ve spektrech obou trpasličích planet detekovány, lze vysvětlit pouze nedávnou nebo právě probíhající geologickou aktivitou. Podle vědců jde nejspíš o kryovulkanickou aktivitu spojenou s hydrotermálními průduchy, jimiž se plyny dostávají na povrch trpasličí planety.

TIP: Plutova sestřička Makemake není sama: Hubble u ní objevil malý měsíc

Spektra z Eris a Makemake obsahují stopy více různých plynů, ale vědce zaujal především metan. Nízký poměr deuteria k vodíku v tomto metanu prozrazuje, že vznikl v astronomicky nedávné době (maximálně několika milionů let), což ukazuje na geologickou aktivitu. Pro vědce jde o překvapení, především u trpasličí planety Makemake, jejíž velikost odpovídá přibližně 60 procentům Pluta. Podle dřívějších představ by totiž taková velikost neměla stačit na uvedené geologické procesy.